Pás by byl široký asi 15 kilometrů, dlouhý téměř osm tisíc kilometrů a procházel by jedenácti africkými zeměmi. V současné době o něm jednají Burkina Faso, Čad, Džibuti, Eritrea, Etiopie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Senegal a Súdán.
DESERTIFIKACEZa postup desertifikace čili proměny v poušť nese odpovědnost jak klimatická složka (kterou člověk nezmění), tak lidstvo. Lidská činnost, například kácení lesů, nadměrné pastevecké aktivity, vyčerpání vody, případně nedostatečné či žádné zavlažování, se na půdní degradaci významnou měrou podílí. zdroj: MF DNES |
Iniciativa, která se snaží projekt protlačit, počítá s vysázením stromů odolných vůči suchu. Přednost by měly mít ty, pro něž budou jednotlivé oblasti přirozeným prostředím. V úvahu přichází až 37 druhů.
Cílem stromového pásu je zpomalení eroze půdy, zbrzdění větrů a země by měla být schopna lépe vstřebávat dešťovou vodu. To vše by mělo zastavit neustálé rozrůstání Sahary a pomoci místním komunitám, které jsou závislé na zemědělství.
Sahara totiž pomalu proniká do zemí na svém jižním okraji a pohlcuje tamní úrodnou půdu. Některým státům tak podle pozorovatelů hrozí nejhorší potravinová krize za posledních 30 let.
V Číně pás stromů desertifikaci zpomalil
Zatím nejaktivněji přistupuje z afrických zemí k projektu Senegal, který utratil asi dva miliony dolarů na výsadbu nových stromů. Senegalská vláda také vytvořila webové stránky věnované Velké zelené zdi. Mnoho dalších lídrů ale stejné nadšení nesdílí, upozornila televize BBC.
Světový fond životního prostředí ve čtvrtek v Čadu slíbil do projektu vložit 119 milionů amerických dolarů. Země by se o peníze měly podělit.
Stejným způsobem se podařilo zmírnit agresivní rozrůstání pouště v Číně, kde investovali do zmírnění desertifikace obrovské peníze a vysázeli desítky milionů stromů na pouštním okraji. I tam úřady projekt nazvaly podobně: jako Velkou čínskou zelenou zeď.
