Izrael zintenzívnil nálety na Libanon. Jižní část země bombardovalo také izraelské dělostřelectvo. Při útocích zahynulo nejméně 11 lidí, další utrpěli zranění.
V noci židovský stát provedl přes šedesát útoků na jižní část údolí Bikáa. Místní obyvatelé potvrdili, že Hizballáh má v této oblasti rampy pro vystřelování raket.
Čtyři vrtulníky vystřelily osm raket vzduch-země na oblast Kilia-Dalafa, která je přístupovou oblastí do jižního Libanonu. Předtím stíhací bombardéry podnikly ani ne za hodinu více než 55 náletů zaměřených na stejný cíl. Nálety si podle libanonské policie vyžádaly tři životy.
Letadla také ostřelovala a poškodila další silnice na jihovýchodě Libanonu. Bomby opakovaně zasáhly i město Nabátijá. Při zhruba čtyřiceti náletech zahynulo osm lidí včetně jednoho Jordánce.
Podle agentury Reuters zahynulo od počátku konfliktu 456 Libanonců a 51 Izraelců.
Izrael útočí na pásmo Gazy
Pásmo Gazy zůstává ve stínu událostí v jižním Libanonu, ale i zde stály izraelské útoky v posledních dnech život 140 Palestinců.
Izraelská letadla zaútočila na domy, které podle armády ukrývaly skladiště zbraní. Podle lékařů a dalších svědků bylo zraněno sedm lidí.
Z města Gaza se Izraelci naopak stahují. Při dvoudenním útoku zabili třicet Palestinců. Podle izraelského velení armáda operaci dokončila a stahuje se.
Izrael podniká výpady do pásma Gazy ve snaze najít devatenáctiletého vojáka Gilada Šalita, kterého Palestinci zajali koncem června.
Bezzubá Rada bezpečnosti
Rada bezpečnosti OSN se ve čtvrtek konečně dohodla na společném prohlášení. Dokument je vůči Izraeli shovívavější, než požadovala většina z patnácti členů RB, především Čína. Tvrdšímu vyznění bránily Spojené státy.
"Rada je hluboce šokována a zarmoucena tím, že izraelské síly ostřelovaly 25. července pozorovatelské stanoviště OSN v Libanonu, při němž zahynuli čtyři vojenští pozorovatelé OSN," píše se nakonec v prohlášení. Incident ale výslovně neodsoudila a pouze požádala Izrael, aby ho důkladně vyšetřil.
Blair se setkal s Bushem
Britský premiér Tony Blair se ve Spojených státech setkal s prezidentem Georgem Bushem a naléhal na urychlené přijetí rezoluce Rady bezpečnosti k nynější blízkovýchodní krizi. Podle Blaira je třeba zvýšit diplomatické snahy o ukončení násilí. Oba státníci podpořili urychlené vyslání mezinárodních jednotek do Libanonu.
Dnešní setkání nejvyšších představitelů obou mocností bylo už třetím za poslední dva měsíce. Blair vyjádřil po schůzce naději, že rezoluce by mohla být přijata již příští týden a že bude obsahovat "praktické kroky potřebné k nastolení příměří".
Blair čelí doma kritice. I jeho vlastní Labour Party mu vytýká přílišné pochopení pro politiku Američanů.
Izraelci jsou s válkou spokojení
Izraelci jsou s dosavadním průběhem konfliktu spokojení - 82 % obyvatel Izraele podporuje ofenzívu v Libanonu, 71 % si myslí, že premiér Olmert zvládá své povinnosti na výbornou.
Mezinárodní organizaci zabývající se lidskými právy Amnesty International naopak vadí utrpení civilistů. Proto požaduje uvalení zbrojního embarga na Izrael i Hizballáh. "Přímé útoky na civilisty a civilní objekty, stejně jako nerozlišující a nepřiměřené útoky, představují válečný zločin," uvedla generální tajemnice AI Irene Khanová.
O Blízkém východě se jedná i v Kuala Lumpuru
O divokých událostech na Blízkém východě se jedná i na schůzce Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) a Evropské unie (EU). Setkání se koná v malajsijském Kuala Lumpuru.Setkání se účastní i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. V metropoli proti ní demonstrovaly tisíce odpůrců americké politiky na Blízkém východě a vyzývaly ji, aby opustila zemi. Riceová se po schůzce možná vrátí na Blízký východ.
MF DNES informovala, že do Malajsie cestuje i mnoho turistů z arabského světa, kteří by jinak trávili dovolenou v Libanonu. Prostředí je zde pro muslimy přívětivé - státním náboženstvím je islám, ke kterému se hlásí kolem 60 procent obyvatel.
