Zvítězit může pouze jeden a na další čtyři roky povede největší mocnost planety. Přes veškerou volební rétoriku se nezávislí pozorovatelé domnívají, že mezi programy soupeřících kandidátů nejsou příliš velké rozdíly, spíš se jedná o rozdílné tóny a akcenty.
Oba odmítají tradiční izolacionismus země a prohlašují, že Amerika pod jejich vedením bude nadále hrát ve světě první housle, a to jak při zajišťování bezpečnosti a v oblasti ekonomiky, tak v moderních technologiích, přičemž se bude i nadále opírat o své tradiční spojence.
Gore bude pokračovat v Clintonově linii
Gore dává najevo, že bude pokračovat v zahraniční politice Clintona, v jehož stínu stál posledních osm let. S tím rozdílem, že vyzývá k politice "včasného zapojení", která má řešit problémy dříve, než přerostou v krizi.
Říká-li totéž Bush, je o poznání razantnější a kritický vůči nynější zahraniční a bezpečnostní politice týmu Clinton - Gore. "Naši muži a ženy v uniformách potřebují lepší plat, lepší výcvik a lepší vybavení. Jako vrchní velitel přebuduji naši armádu a posílím naše svazky," prohlásil Bush v úterý na adresu Bílého domu, že neplní své úkoly.
Jeho slova potvrdila na konventu i Condoleezza Riceová, odbornice na zahraniční politiku (pokud bude Bush zvolen, očekává se, že Riceová se stane první ženou tmavé pleti ve funkci poradkyně pro národní bezpečnost). "Naše armáda není světový policajt," varovala však před přílišným nasazením vojáků mimo USA. "Je načase, aby se prezident věnoval vybudování účinné protiraketové obrany co možná nejdříve," řekla Riceová k plánu amerického protiraketového deštníku, který naráží na odpor Ruska, Číny i spojenců.
Bush navrhuje tvrdší přístup k ostatním mocnostem
Sám Bush slíbil, že pokud Rusko nepřipustí změnu dohody ABM, která zakazuje budování podobných štítů, pak smlouvu Amerika vypoví. Gore se v této citlivé otázce neohání příliš ostrými slovy a je - ve zkratce - pro další vyjednávání.
I ve vztahu k dalším mocnostem, Číně a Rusku, dává Bush přednost raději tvrdšímu tónu. Chce předefinovat vztahy s Pekingem, v němž vidí konkurenta, nikoli strategického partnera, jak o něm mluví Clinton či Gore. A Rusko by mělo být potrestáno za své akce v Čečensku pozastavením mezinárodních úvěrů, slibuje Bush.
S jadernými zkouškami souhlasí pouze Bush
Ani u smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek, jejíž ratifikaci odmítl republikány kontrolovaný Senát, nehodlá Bush překročit "republikánský Rubikon." Nadále smlouvu považuje jen za "nabídku slov a falešných nadějí", zatímco demokrat Al Gore by rád smlouvu poslal zpět do Senátu ke schválení.
Zajímavá situace nastala kolem možného přestěhování americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jestliže Bush jednoznačně slíbil již před měsíci americkým židovským voličům, že první věc, co v úřadě udělá, bude přestěhování velvyslanectví do Jeruzaléma, Gore ještě donedávna by něco takového nevypustil z úst.
Až do minulého pátku americká administrativa zastávala názor, že to je předmětem izraelsko-palestinských rozhovorů o statutu Jeruzaléma. Bill Clinton však překvapil, když izraelské televizi řekl, že přehodnotí stěhování ambasády. Gore, jeho muž číslo dvě, se k tomu ještě nevyjádřil...
Gore má náskok ve zkušenostech ze zahraniční politiky
Zatímco Bush vyčítá nynějšímu Bílému domu, že nemá priority v zahraniční politice, Gore hlavně atakuje tím, že Bushovi chybí zkušenost se světovou politikou, zatímco on sám jí má bohatě.
Nedostatek zkušeností chce Bush kompenzovat svým týmem. Naznačil to již výběr jeho spolukandidáta Dicka Cheneye, zkušeného šéfa Pentagonu, a okruh slavných jmen, ze kterých chce vybrat svého ministra zahraničí, pokud bude zvolen. Al Gore ručník zdaleka do ringu neodhodil. Má pro Američany velký trumf v rukávu, Američané žijí osm let v nebývalé prosperitě.
