Takový osud můž epotkat i 65letého pana Stanislava, který má záhrádku po svém otci a sám na ní pracuje už více než 30 let. Za tu dobu zde vysázel stromy, chodil sem každý den po práci a tráví tady většinu času i teď, když je v důchodu. Jak říká, jezdí sem především pro radost z pohybu,pěstovánívšeho možného je jeho nejmilejším koníčkem.
Za pozemek patřící Praze 9 platí nájem a do dnešního dne mohl klidně spát. Když ale teď úředníci budou chtít, mohou půdu využít pro potřeby města.
V Praze je okolo 50i tisíc zahrádek. Některé mají lidé přímo u domů, ale většina je součástí zahrádkářských osad. Většina zahrádek vznikala také živelně, seskupením malých zahrádek nebo rozparcelováním velkých ploch. Zahrádkářská sdružení by zrušení zahrádek považovala za pohromu.
"Celá řada našich členů, kteří jsou vlastně již téměř všichni v penzijním věku, by asi ne jinou plochu nepřešla," říká Milan Schaefer z místního zahrádkářského svazu s tím, že by tito lidé přišli v podstatě o svou jedinou zábavu.
Promátor Jan Kasl ubezpečuje, že ze strany města těmto lidem žádné nebezpečí nehrozí. "Myslímsi, že nikomu nic nehrozí," řekl doslova reportérovi agentury TVD.
Někteří zahrádkáři by byli ochotni si pozemek, na kterém hospodaří koupit. Čekají však na rozhodnutí zákonodárců. Zatím by to bylo už za sjednanou cenu, tedy mnohem vyšší a to si všichni nemohou dovolit.
