SPECIÁL:
Věznice CIA v Evropě
Cílem výboru je podle oficiálních dokumentů "shromáždit a analyzovat informace s cílem zjistit zda CIA, jiní agenti USA či výzvědné služby třetích zemí unášely, ´mimořádně přemisťovaly´, zadržovaly na tajných místech a mučily podezřelé osoby".
Návrh na jeho zřízení vyvolal v poslaneckých lavicích bouřlivou debatu. Řada evropských zákonodárců s jeho vytvořením nesouhlasila. Proti byl původně i český poslanec Jan Zahradil, který se ale nakonec stal jeho členem.
Přesto k němu má výhrady. "Považuji to za politicky motivovaný krok," řekl ČTK. "Je víceméně jasné, že to dopadne jako vždycky: bude okolo hodně hluku, nic se nevyšetří, ale čelným představitelům, kteří se protlačí do vedení, to poslouží k mediálnímu zviditelňování."
Vyšetřování se zúčastní i dvojice slovenských poslanců - Miroslav Mikolášik z KDH a Monika Beňová ze Smeru. Jedním z náhradníků se stal Josef Zieleniec.
Výsledky své práce by měla komise předložit plénu koncem května.
Skandál vypukl v listopadu
Aféru odstartoval loni v listopadu deník The Washington Post, když napsal, že CIA provozuje v Evropě tajná zařízení pro prominentní členy Al-Kajdy. Krátce poté přišla organizace Human Rights Watch s informací, že věznice fungují v Polsku a Rumunsku. - více zde
Pár dní poté se už rozběhlo vyšetřování. Úkolem byl pověřen švýcarský senátor Dick Marty, který o pět týdnů později oznámil, že Američané skutečně unášeli a převáželi podezřelé do jiných zemí "bez ohledů na zákony". - více zde
Představitelé evropských zemí žádali po Spojených státech vysvětlení. Šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová kvůli tomu dokonce přijela do Bruselu. Existenci tajných zařízení však popřela. - více zde
