Jenže se zdá, že ochrana selhává. Arabským světem se šíří sexuální obtěžování jako infekční choroba, konstatovali aktivisté ze sedmnácti zemí na konferenci, kterou tento týden zorganizovali za podpory OSN v Káhiře.
A muži zdaleka neútočí jen na nezahalené ženy a dívky, ale i na ty, které lpí na tradicích a schovávají se za závojem. "Pohvizdoval na mě a pořád se vyptával, jestli s ním nepůjdu na nějaké klidnější místo a jestli mu nedám své telefonní číslo," popsala pro agenturu AP Egypťanka Amal Madbúlíová.
Sama je jednou z těch, jež mají na veřejnosti zakrytou i tvář. "Je to otázka národní bezpečnosti. Mám dvě dcery. Když jdou po ulici, nechci se o ně bát," řekla. Přesné statistiky neexistují. Ale studie ano. A ty varují: nějakou formu sexuálního útoku zažilo devadesát procent jemenských žen. Třiaosmdesát procent Egypťanek. A tak dále.
"Máme co do činění s fenoménem, který omezuje právo žen na pohyb a ohrožuje jejich účast ve všech sférách veřejného života," řekla aktivistka Nihád Abú Kumsanová.
Proč přibývá útoků?
Samozřejmě, harašení není ničím novým. Ale nebezpečný je jeho nárůst, který je v arabském světě otázkou zvlášť posledních několika let.
"Egyptské ulice už nejsou pro ženy bezpečné," tvrdí například káhirská novinářka Šahira Aminová. Útoky jsou na denním pořádku. Ženy je zažívají v obchodech, v práci, ve škole, na úřadech...
Koneckonců, přesvědčí se o tom i každá turistka, která do Egypta, Tuniska, Maroka a dalších zemí přijede. Mladíci propichují ženy rentgenovými pohledy, leckdy nepromarní příležitost k letmému či intenzivnějšímu dotyku.
Jenže to, co turistkám přijde úsměvné, popřípadě otravné, pociťují místní ženy jako opravdový problém. Stoupající intenzita harašení totiž vede k tomu, že ženy, jež už dávno šátek odložily, se k němu nezřídka vracejí. A mnohé z nich z obav před fyzickými i slovními hrubostmi dokonce raději zůstávají doma, v soukromí.
Kde však hledat příčinu nebezpečného jevu? Samozřejmě v sociální proměně. Ženy v řadě muslimských zemí dosáhly rovnoprávnějšího postavení. Chodí do práce, vydělávají peníze. Už netráví většinu času vařením a péčí o děti.
"Ekonomický tlak, rostoucí nezaměstnanost, stres ze života v přelidněných čtvrtích, vzestup náboženského fundamentalismu. To vše vytváří v mužích obrovskou frustraci, kterou si vybíjejí na ženách," vysvětluje aktivistka Kumsanová.
Muži se podle ní cítí ohroženi ekonomickou silou žen, a tak je chtějí jednoduše odstranit z veřejného života. Řečeno s nadsázkou, vrátit je do kuchyně. Hrozí, že ženy zase přidou o pracně získanou pozici.
A co proti tomu dělat? První krok je jasný, shodli se účastníci káhirského summitu: sexuální harašení je potřeba postavit mimo zákon. A přesvědčit ženy, že místo zahalování se do šátku mají o problému mluvit.
