Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhadná vražda: zaživa měřil 179, při pitvě 185 cm

  16:02aktualizováno  16:02
Z vraždy podnikatele Petra Šebesty, jehož našli v září 2003 rozstříleného v rekreačním středisku Vystrkov na Orlíku, se po letech stává velká záhada. Není totiž vůbec jisté, jestli tělo, které tehdy z Vystrkova putovalo na pitevní stůl, patřilo Šebestovi.

Petr Šebesta

Soudní lékaři tehdy do pitevního protokolu nadiktovali: "Leží před námi mrtvola muže. 46 let. Délka 185 centimetrů. Kostra střední."

Problém je, že Šebesta, který měl svědčit v připravovaném procesu proti Radovanu Krejčířovi, měřil 179 centimetrů. Šesticentimetrový rozdíl tak posiluje nejasnosti kolem celé kauzy.

Spolu s dalšími asi třiceti nevyšetřenými vraždami ji znovu otevřel policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu poté, co byl loni zavražděn vládce českého podsvětí František Mrázek. Policie si myslí, že vraždy, včetně té Šebestovy, jsou vzájemně propojené - jak personálně, tak i provedením.

Záhada "narostlého" těla
Policista, který má Šebestův případ na starosti, o šesticentimetrovém rozdílu mezi tělem pitvaného a tělem ještě živého Šebesty nejdříve nevěděl. Proto se spojil se soudním znalcem a pak řekl: "Tak v tom asi problém nebude. Teď mi znalec vysvětlil, že svalstvo mrtvého člověka vykazuje známky posmrtné ztuhlosti, tak ty rozdíly tam být mohou."

Obvykle však bývá délka těla mrtvého člověka kvůli ztuhlosti menší než zaživa. Tělo se třeba nedá pořádně narovnat a změřit. Jenže Šebestovo tělo naopak "narostlo" o šest centimetrů.

Zdaleka to ale není jediná nejasnost. Lékaři při pitvě zjistili, že pitvaný muž trpěl vleklým zánětem průdušek. Podle nejbližších příbuzných však Šebesta nikdy chronickou bronchitidu neměl.

Stejně tak se experti, s nimiž MF DNES případ konzultovala, pozastavují nad tím, že se v Šebestově hlavě našla kulka, která oběti nejdříve proletěla hlavou a pak se do ní po odrazu z nějakého tvrdého předmětu zase vrátila zpět. Jenže Šebesta v době vraždy ležel na měkké lesní půdě, takže se kulka neměla o co odrazit.

Podle původní policejní verze se vražda odehrála takto: Šebesta jel na skútru, vrah na něj začal střílel ze samopalu, zasáhl ho do nohou a hrudi. Pak k němu přišel a střelil ho ještě do hlavy.

Ze všech zjištěných nejasností tak vyplývá možnost, že mrtvolu, kterou později pitvali, někdo zavraždil jinde než na lesní cestě v rekreačním areálu Vystrkov.

"Existuje dokonce svědek, který prý viděl, jak někdo v den vraždy strojí ve vystrkovských garážích nějakou mrtvolu do šatů. Tohoto svědka ale nikdo dosud nevyslechl," řekl MF DNES člověk, který má velmi blízko k personálu vystrkovského areálu.

Máme řadu nových informací, říká policie
Policie je i přes řadu nejasností přesvědčena, že zavražděným i pitvaným byl Šebesta. "Nepochybujeme, že tělo zavražděného bylo Šebesty," řekla včera mluvčí zvláštního policejního útvaru ÚOOZ Blanka Kosinová.

Připouští však, že se vyšetřování znovu otevřelo, protože "tehdy se to šetřilo z jiného úhlu pohledu". "Teď máme řadu jiných a nových informací, které tehdy policisté mít ani nemohli," řekla Kosinová.

Existují tak tři možnosti, co se vlastně mohlo stát.

1. Tehdejší vyšetřování bylo plné chyb a nepřesností. A proto je nyní možné s odstupem času zpochybňovat některé tehdejší závěry a vytvářet hypotézy o jiné verzi vraždy.
2. Šebestu někdo skutečně zabil, ale aby co nejvíce ztížil vyšetřování, podstrčil na místo jiné tělo.
3. Šebesta je živý, má novou identitu a je pod policejní ochranou.

Ať to bylo jakkoli, je pravda, že Šebesta byl tajným agentem policie. Ta ho využívala k získávání informací o nelegálních aktivitách dnes uprchlého Radovana Krejčíře.

Kdo je Petr Šebesta

Začínal jako číšník. Začátkem 90. let vytahal spolu s později zavražděným vládcem podsvětí Františkem Mrázkem ze šesti bank téměř půl miliardy korun na úvěrech, ale nikdy je nesplatili. Pak se stal agentem policie. 23. září 2003 ho někdo rozstřílel v rekreačním středisku Vystrkov.


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.