Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhada zářící bublinky

aktualizováno 
Ne každá fyzikální záhada se skrývá za náročnými experimenty s milionovými rozpočty.
Ne každá fyzikální záhada se skrývá za náročnými experimenty s milionovými rozpočty. Asi před deseti lety měl postgraduální student Felipe Gaitan z Univerzity v Mississippi za úkol pomocí ultrazvuku balancovat malou vzduchovou bublinku v nádobce s vodou. Ke svému překvapení zjistil, že bublinka při tom slabounce svítí. Proč? Zcela přesně to dodnes nikdo neví.

Takovémuto jevu se říká sonoluminiscence (z latinského sonus = zvuk, lumen = světlo) a hledání jeho vysvětlení pro vzduchovou bublinu se stalo detektivním dobrodružstvím pro řadu fyziků. Zjistilo se, že záření je vlastně sérií záblesků. Tak, jak kmitá ultrazvuková vlna, bublinka zvětšuje a zmenšuje svůj objem. Když je nejmenší, objeví se krátký záblesk. To se opakuje dvacettisíckrát za vteřinu, sám záblesk trvá jen asi desetimiliardtinu vteřiny. Jako vysvětlení kandidovala řada teorií. Jedna z nejnadějnějších, publikovaná loni v časopise Nature, pokládá za zdroj světla ionizované vzácné plyny argon a xenon. Ionty vznikají při střemhlavém hroucení bublinky, která se tak rozžhaví až na třicet tisíc stupňů. Autoři teorie - Sascha Hilgenfeldt z USA, Siegfried Grossmann z Německa a Detlef Lohse z Nizozemska - přitom museli skloubit výsledky mnoha oblastí fyziky, pro něž se bublinka stala důmyslnou laboratoří. Pozoruhodné je, že sonoluminiscenci se dařilo pozorovat jen ve vodě. Čím je právě tato kapalina tak zvláštní? V těchto dnech se na stránkách Nature objevil další zajímavý příspěvek. Yuri Didenko s kolegy z Illinoiské univerzity formulovali dva požadavky na kapalinu, umožňující sonoluminiscenci. Aby se argon a xenon vůbec mohly zahřát na dostatečnou teplotu, musí být kapalina schopna během kolapsu bublinky pohltit ostatní, víceatomové plyny. Kapalina zároveň nesmí do bublinky dodávat příliš mnoho své vlastní páry. Obě vlastnosti má právě voda. Vědci vytipovali několik organických kapalin, jež také splňují oba požadavky, provedli experiment a - pozorovali sonoluminiscenci! Zdá se, že fyzikové jsou opět o krůček blíže k důkladnému objasnění tohoto fenoménu. Nikdo ovšem zatím neví, zda jev najde nějaké praktické uplatnění, či zda jeho výzkum zůstane jen jedním z krásných dobrodružství na cestě za pochopením přírody.

Autor je spolupracovníkem redakce


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Francouzi objasnili záhadné krádeže v autobusu: zloděj se skrýval v kufru

Francouzská policie minulý týden vyřešila sérii záhadných krádeží v autobusech mířících z Paříže na letiště Beauvais. Mizející cennosti měla na svědomí dvojice...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.