Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhada kulového blesku vysvětlena

aktualizováno 
- Dlouhá léta nejuznávanější vědci tvrdili, že nic takového jako kulový blesk neexistuje, nanejvýš že by to mohl být optický klam. Teprve mnohá očitá svědectví je přinutila změnit názor a připustit, že kulový blesk se přece jen vyskytuje, byť jeho existence a nevypočitatelné chování odporují všemu dosavadnímu poznání.
Teprve v roce 1969 proniklo očité svědectví uznávaného radioastronoma až na stránky renomovaného vědeckého časopisu Nature. Svědek popsal, že viděl kulový blesk, který pronikl do kabiny tryskového letadla.
POCHYBNOSTI NESKONČILY
Ani po článku v Nature však pochybnosti nevymizely. Před pěti lety se v rakouském Salcburku sešly tři desítky vědců z devíti zemí na konferenci o tomto fenoménu. Odborníci na ní nakonec zamítli teorii, podle níž jde o optický klam, který vzniká v oku po oslnění obyčejným bleskem.
Konference pak existenci kulového blesku potvrdila. Experti při tom uznali pozorování očitých svědků, ale nebyli schopni jev fyzikálně vysvětlit.
Konference se účastnil i Boris Smirnov z Ruské akademie věd, který shromáždil mnohá svědectví. Podle jeho shrnutí většina kulových blesků trvá dvě až pět vteřin a září bíle, načervenale, oranžově nebo žlutě. Profesor Smirnov dokonce uvedl, že největší pravděpodobnost vidět kulový blesk nastává v měsíci červnu, a to v hodinách brzy po poledni.
PLAZMA Z MAGNETICKÝCH POLÍ
Fyzikové však stále krčili rameny. Jejich výpočty občas připouštěly, že magnetické pole běžného blesku může vytvořit kulový blesk - kouli zářícího ionizovaného plynu neboli plazmatu. Avšak ta by měla ve zlomku vteřiny zase vybouchnout a zmizet, takže by si jí nikdo vůbec neměl šanci všimnout.
Nyní však španělský fyzik Antonio Ranada a jeho kolegové z jedné madridské univerzity přišli s novým vysvětlením. Blesk normálně tvoří kolem sebe vodorovná magnetická pole a příležitostně i nějaké to magnetické pole svislé. Madridští vědci vypočítali, že za určitých podmínek mohou svislé a vodorovné pole mezi sebou zformovat kouli plazmatu a udržet ji po dobu deseti až patnácti vteřin.
Ranadova teorie současně dokazuje, že kulový blesk je chladný, přesto může teplota v některých jeho částech dosáhnout až šestnácti tisíc stupňů Celsia. Kulový blesk pak dokáže těžce popálit lidi, případně způsobit požár.
I v České republice hasiči občas hasí požáry způsobené kulovým bleskem. Podle údajů z databanky České tiskové kanceláře se tak stalo například v srpnu 1994, kdy kulový blesk v obci Mutná na Jindřichohradecku proletěl střechou a zapálil prázdnou stodolu. V červnu 1993 v Olomouci při průtrži mračen kulový blesk vletěl do jedné garáže a zranil v ní muže, který musel být s popáleninami odvezen do nemocnice.

Magnetická pole vznikající kolem blesku mohou podle výpočtů Antonia Ranady na deset až patnáct vteřin udržet kouli plazmatu - kulový blesk

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Italský politik a zakladatel Hnutí 5 Hvězd Beppe Grillo na archivním snímku
Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že...  celý článek

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.