Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žádné majetkové požadavky vůči Česku, vzkázal Schröder vysídlencům

  12:45aktualizováno  12:45
Spolkový kancléř Gerhard Schröder na shromáždění Svazu vyhnanců zdůraznil, že německá vláda nebude uplatňovat vůči Česku žádné majetkové nároky. Jeho prohlášení vzbudilo nevoli i překvapení. Kancléř tak potvrdil platnost loňského společného prohlášení s premiérem Milošem Zemanem o tom, že Benešovy dekrety vyhasly a Němci nebudou mít žádné majetkové požadavky.
Schröder na výročním zasedání svazu promluvil jako vůbec první německý kancléř.

"Je třeba po pravdě říci, že politické názory moje a mé strany SPD a postoje Svazu vyhnanců se neshodují," poznamenal hned v úvodu kancléř.

Svaz vyhnanců (BdV) sdružuje krajanské spolky Němců vysídlených po druhé světové válce ze zemí střední a východní Evropy. Slavnostní shromáždění se konalo u příležitosti 50. výročí přijetí Charty vyhnanců (5. srpna 1950 ve Stuttgartu).

K nepříjemnému překvapení přítomných Schröder jednoznačně prohlásil, že Německo nemá žádné územní nároky vůči svým evropským sousedům. "Území, která patřila před válkou k Německu, zůstanou samozřejmě součástí německé historie a německého kulturního dědictví, ale podle platného mezinárodního práva, které uznáváme, již nejsou součástí našeho státu," prohlásil.

Na druhé straně kancléř ocenil význam Charty vyhnanců a vyzdvihl zvláště její smířlivý tón a odmítnutí pomsty. Připomněl, že už autoři tohoto dokumentu se přihlásili ke společné Evropě, a s uznáním se zmínil o přínosu vysídlenců k poválečné obnově a rozvoji Německa. Pochválil BdV také za to, že se distancuje od pravicového extremismu a neofašismu.

Minulost je uzavřena, řekl Schröder už loni v březnu
Tečku za bolestnými otázkami novodobých vztahů mezi Čechy a Němci, vyhnáním a odsunem sudetských Němců a jejich majetkovými nároky vůči Praze udělali premiér Zeman a kancléř Schröder loni v březnu. "Dohoda nezatěžovat vzájemné vztahy minulostí znamená, že minulost je uzavřena," prohlásil tehdy jednoznačně Schröder.

Jugoslávské dekrety z roku 1943 a československé Benešovy dekrety z roku 1945 nařídily vyvlastnění a vysídlení příslušníků německých menšin po válce. Deset procent z asi tří milionů vysídlenců při tom údajně zahynulo. Většina z těch, kdo přežili, se usídlila v Bavorsku, zbytek v Rakousku

"Požadavky organizací vyhnanců nemají na německou zahraniční politiku vliv a spolková vláda nehodlá žádné majetkové nároky vůči České republice vznášet," uvedl krátce pod podpisu dohody kancléř.

Zeman se jménem české vlády naopak distancoval od Benešových dekretů, když uvedl: "Při zachování kontinuity českého právního řádu účinnost některých zákonných opatření přijatých po roce 1945 již vyhasla."

Při letošní květnové návštěvě prezidenta Václava Havla v Berlíně kancléř Schröder k otázce zrušení Benešových dekretů jednoznačně prohlásil: "Německo bez výhrad podporuje přání České republiky vstoupit do EU bez jakýchkoli předběžných podmínek. Někdy se takové názory objevují a my je pokládáme za chybné."

"Považuji v této souvislosti za dostačující prohlášení premiéra Zemana o vyhaslosti Benešových dekretů a stojím si za tím, co jsem tehdy řekl: Německo nemá žádné majetkové požadavky vůči České republice. Pozitivní vývoj česko-německých vztahů nesmí nikdo zpochybnit," dodal tehdy kancléř.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.