Pro německá média se podpis nové odzbrojovací dohody mezi USA a Ruskem v Praze stal hlavní zahraničněpolitickou událostí, která z prvního místa vytlačila i oslavovaný postup Bayernu Mnichov ve fotbalové Lize mistrů. Tři německé celoplošné televize dokonce vysílaly slavnostní akt z Pražského hradu živě.
START teď musí stvrdit parlamentyV USA začnou o odzbrojovací smlouvě jednat za týden |
Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung uvodil článek vzletnými slovy Dmitrije Medveděva o "vítězství celého lidstva", zbylou zprávu ale pojal spíše zpravodajsky.
Deník Der Standard naopak otiskl kritický komentář profesora z innsbrucké univerzity Gerharda Mangotta, který dohodu z Prahy označil za zklamání.
"Redukce nukleárního arzenálu je skromná a byla dosažena jen ´kreativními´ početními pravidly," uvedl Mangott, podle kterého by se do dalších jednání měly zapojit i jaderné mocnosti Čína, Francie a Británie. Mangott dodal, že další dohoda by se měla týkat i balistických střel, konvenčních hlavic či taktických zbraní.
Pro Rakousko důležité, ale s minulostí to nelze srovnat
Rakouské servery o podpisu dohody informovaly na předních místech, ale za největší událost dne ho nepovažovaly. "Doby, kdy celý svět upíral zrak na setkání obou mocností, působí dnes jako dávná minulost," poznamenal server deníku Die Presse.
Tisk se nicméně shoduje, že pro Obamu je dohoda výrazným úspěchem v zahraniční politice. "Podpis je událostí, díky níž může ukázat, že to myslel vážně, když při svém nástupu do úřadu oznámil nový start americko-ruských vztahů k uvolnění dlouhou dobu křečovitých bilaterálních poměrů," napsal Die Presse.
Svět bez jaderných zbraní je utopie, píší Poláci
"Myšlenka světa bez jaderných zbraní je dobrá, má ale jednu zásadní vadu: nedá se realizovat," napsal list Rzeczpospolita, podle kterého problémem není počet jaderných zbraní, ale kontrola nad nimi.
Komentátor listu Gazeta Wyborcza litoval, že se Obama nestal americkým prezidentem o několik desetiletí dříve, nejlépe hned po hrůzách z Hirošimy a Nagasaki. "Dnes je jeho myšlenka pěkná, ale nereálná," napsal. Mnohem horší je podle něj to, že jaderné zbraně v budoucnu jistě někdo použije, a je třeba se na to připravit.
Podle listu Dziennik Gazeta Prawna s omezením počtu jaderných zbraní roste riziko jejich použití, protože se zmenšuje strašák celkového zničení. "To může skončit špatně, protože jiní rozhodně nebudou chtít jít ve stopách Ameriky," míní list.
Hlavní a největší událost dne v ruských médich
V Rusku se podpis nové rusko-americké odzbrojovací smlouvy na Pražském hradě stal událostí dne, která v televizním zpravodajství zatlačila na druhé místo i státní převrat Kyrgyzstánu.
"Je to historická událost, krok k odzbrojení," uvedla zpravodajská televize Rossija 24, než přenechala prostor prezidentům Dmitriji Medveděvovi a Baracku Obamovi. "Pražská dohoda má klíčový význam pro světovou bezpečnost," zdůraznil První kanál.
"Smlouva se čekala dávno, nepochybně se stala událostí politicky velmi důležitou, ale vojensky nepříliš významnou," napsal hospodářský list Vedomosti.
Kreml prostřednictvím agentury ITAR-TASS označil novou dohodu za známku "přechodu na vyšší úroveň součinnosti" s USA a vyvážený, rovnoprávný kompromis, který nemá vítězů ani poražených.
Summit v Praze |
Kommersant napsal, že USA a Rusko ztrestají sankcemi ty, kteří jsou proti světu bez jaderných zbraní (tedy v první řadě Írán). V tom se podle listu obě strany v Praze shodly. Ač Dmitrij Medveděv opět vybízel k "chytrým" a Barack Obama k maximálně tvrdým sankcím. Rozpor list vysvětluje tím, že sankce mají být natolik "chytré", aby nezabránily Moskvě dostavět jadernou elektrárnu v íránském Búšehru.
The Moscow Times se pod titulkem "Poslední tango v Praze" pozastavují nad "tvůrčím počítáním" amerických a ruských jaderných hlavic, které ústí do "tvůrčího odzbrojení", tedy jaderné arzenály obou velmocí se prý zmenší jen o pět, respektive sedm procent. A to se nepočítají "nerozmístěné" hlavice, které se mohou ze skladů vrátit na rakety.
Podpis smlouvy v médiích západní Evropy
Západní média podpis vnímají jako jeden z prvních důležitých úspěchů amerického prezidenta. Portugalský list O Público poznamenal, že Barack Obama stvrzením smlouvy učinil už druhý důležitý krok v "jaderné ofenzivě". Prvním bylo úterní představení nové jaderné strategie Spojených států. (viz o jaderné strategii USA)
Server deníku, který se smlouvě věnoval spíše okrajově, však upozorňuje, že "pražský podpis" nelze brát jako konečný závazek k odzbrojení, ale spíše jako "vizi k ukončení éry studené války".
Zevrubně návštěvu prezidentů dvou světových velmocí zaznamenal italský tisk. Servery deníků La Repubblica i Corriere della Sera sledovaly dění v české metropoli "on-line" až do odpoledne.
Také španělské zahraniční servery dění kolem dohody START věnovaly značnou pozornost. Summit zaznamenaly spíše zpravodajsky. Zájem serveru listu El Mundo vyvolal především samotný sál, v němž se oba prezidenti k podpisu sešli. Detailně popsal nejen výzdobu honosného Španělského sálu, ale i věnoval se i jeho historii.
Američané vnímali hlavně "uvolněnou atmosféru"
List The New York Times si všiml, že "oba lídři se oprostili od zatrpklosti, jež vztahy Ruska a USA provázela v posledních letech". Popsal i jejich vstup do sálu, při němž si světoví lídři "špitali v angličtině a smáli se".
Pochyby naopak vyjádřil ve svém komentáři Bill Gertz z Washington Times. USA totiž slíbily neohrozit jadernými zbraněmi státy, které se neodchýlí od smlouvy o nešíření atomových zbraní. Kdo bude určovat, jestli se neodchýlily? zeptal se rýpavě Gertz.
Reportér CNN Ed Henry dělal anketu se studenty pražské právnické fakulty o loňském Obamově projevu. Jejich angličtina nebyla ideální. Jedné studentce musel pomoci najít správné anglické slovo. Nakonec dospěli k tomu, že Obamova slova byla "exciting", tedy "vzrušující".
