Společnost pro obec v letech 1999 až 2001 stavěla akvapark, ale nedokončila jej. Výstavbu částečně financovala i ze svých prostředků.
Celkem má Bublava, jejíž roční rozpočet se pohybuje kolem šesti milionů, uhradit i s úroky asi 38,5 milionu. To je výsledek sedmiletých soudních tahanic.
"To je tedy šupa. Nečekal jsem, že výsledek se otočí o 180 stupňů," řekl starosta Igor Jirsík. Narážel na to, že v roce 2007 stejný soud rozhodl tak, že vesnice stavební společnosti nic platit nemusí. Tento verdikt ale tenkrát Krajský soud v Plzni po odvolání firmy Skanska Plzni zrušil a věc vrátil zpět do Sokolova. Je pravděpodobné, že teď se odvolá radnice.
Bublava od začátku stavěla svou obranu proti žalobě na tom, že výběrové řízení na dodavatele akvaparku proběhlo v rozporu se zákonem a smlouvy na dílo za 99 milionů korun jsou od začátku neplatné. "Neplatnosti smluv se ale nemůže domáhat ten, kdo neplatnost způsobil," řekl soudce Simet.
Současné vedení obce v čele s Jirsíkem argumentovalo, že o obří investici rozhodlo bývalé zastupitelstvo dost podivně a neexistují o tom zápisy. To ale soudce odmítl: "Bývalý starosta Havel uzavřel smlouvy 2. srpna 1999. Několik dnů před tím vzalo zastupitelstvo smlouvy na vědomí." Soud už dříve zastupitele vyslýchal. "Řekli, že smlouvy měli k dispozici, mohli do nich nahlédnout. Jestli to neudělali, není to věc firmy Skanska," uvedl Simet.
Prázdná slupka patří městu
Bublavě nepomohlo ani upozornění, že Skanska fakturovala některé práce i materiál dvakrát a část materiálu za miliony korun na stavbu ani nikdy nedodala. Například bazén, nátěry, tobogán či chrliče vody. "Stavba bazénu nebyla ani zahájena. Stojí tam jen hrubá stavba, zastřešený skelet bez technologií," divil se právní zástupce obce Jaroslav Kratochvíl.
Soudce měl k dispozici i fotografie interiéru chátrajícího akvaparku. Přiklonil se ale k názoru právníka stavební firmy. Tedy že bývalý starosta Bohumil Havel faktury podepsal a tím souhlasil s rozsahem prací. "Faktury jsou sice velmi stručné, ale starosta svým podpisem potvrdil, že firma práce provedla."
Ještě jedná důležitou věc soud naznačil - torzo akvaparku patří Bublavě. "Stavba stojí na pozemku, který obstarávala obec. Ta jako objednavatel prací neztrácí vlastnické právo ke stavbě," poznamenal Simet. Skanska i Bublava se ale k akvaparku nehlásí a tvrdí, že opuštění dílo uprostřed vsi patří tomu druhému.
Na stavbu vodního ráje v malé horské obci poslal stát v letech 1999 až 2001 celkem 57 milionů korun. Příliv dotací, které zařizoval poslanec ODS Vlastimil Tlustý, potom ustal. Skanska ještě chvíli stavěla ze svého (oněch 19 milionů korun), než akci zastavila a kvůli nezaplaceným fakturám odstoupila od smlouvy.
Kauzou se zabýval i Nejvyšší kontrolní úřad. Zjistil řadu pochybení při přípravě stavby. Například že obec žádala a získala dotaci, i když nebyla vlastníkem pozemku, na kterém se začal vodní ráj budovat. "Svým jednáním obec uvedla v omyl poskytovatele dotace i stavební úřad," stojí ve zprávě NKÚ.
Případ vyšetřovala i policie. Nejdříve obvinila bývalého starostu Bohumila Havla, ale státní zástupce pak trestní stíhání zastavil. Kromě desítek milionů korun firmě Skanska splácí obec obří dluh i státu. A to kvůli špatně použitým dotacím. Ministerstvo financí už před lety vyměřilo Bublavě pokutu 32 milionů korun. "Zbývá nám splatit ještě 21,6 milionu," uvedl starosta Jirsík. Vesnice má zablokovaný majetek.
