Pavel Žáček, ředitel ÚSTR

Pavel Žáček, ředitel ÚSTR | foto: Michal Sváček, MAFRA

Žáčka čeká boj o místo šéfa ústavu pro totalitu

  • 62
Současný ředitel ústavu pro studium totality Pavel Žáček bude mít zřejmě v boji o místo šéfa této instituce soupeře. Termín pro podání přihlášky do výběrového řízení skončí v pondělí 15. února a už nyní se spekuluje o několika uchazečích. Zájem zatím potvrdil jen jediný - historik Jiří Pernes.

"Kolik lidí se do výběrového řízení přihlásilo, vám bohužel nemohu sdělit. Jako první dostane tuto informaci Ústav pro studium totalitních režimů," řekla iDNES.cz Petra Koutná z advokátní kanceláře, která je shromážděním přihlášek pověřená.

Zapečetěnou schránku s přihláškami předá kancelář ústavu v pondělí ve 12 hodin. Nový ředitel, který bude funkci vykonávat pět let, by měl nastoupit už 1. dubna.

Řízení vypsala rada ústavu 12. ledna a ihned se objevily spekulace, kdo

kdo zvítězí?

Pavel Žáček: Vystudoval žurnalistiku, politologii a historii. Od roku 1993 pracoval v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

Spolupracoval s Ústavem pro soudobé dějiny.

V roce 1998 se stal náměstkem ředitele ÚDV. Po neshodách s ministrem vnitra Václavem Grulichem v roce 1999 rezignoval.

Šéfem Ústavu pro studium totalitních režimů se stal bez výběrového řízení v lednu 2008.

Jiří Pernes: Vystudoval český jazyk a dějepis, postgraduální studium muzeologie. V roce 2008 habilitoval jako docent.

Byl ředitelem historického muzea ve Slavkově u Brna a Moravského zemského muzea v Brně.

Od r. 1994 pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v Praze. Po roce 1998 vyučoval na Masarykově univerzitě v Brně a Karlově Univerzitě v Praze. Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století a československé dějiny po roce 1945.

by mohl Žáčka vystřídat. iDNES.cz oslovil odborníky, jejichž jména jsou v této souvislosti zmiňována nejčastěji; a zájem potvrdil současný člen vědecké rady ústavu a renomovaný historik Jiří Pernes.

"Ano, uvažuji o tom, i když mám pochybnosti, zda má cenu se hlásit, když jsou podmínky psány pro někoho," řekl historik. Narážel tak na vyjádření rady, která sice vypsala řízení, zároveň ale ihned zdůraznila, že to není vyjádření nedůvěry Žáčkovi.

"Samozřejmě mám představu o fungování ústavu, ale to má asi každý. Jako vědecká rada jsme měli někdy výhrady k práci pana ředitele a on je ne vždy akceptoval," doplnil Pernes.

Řízení prý není v pořádku

Podmínky řízení kritizuje i bývalý pracovník ústavu Pavel Paleček. "Pokud máte na získání všech úředních dokumentů a napsání koncepce práce ústavu na pět let jen 20 pracovních dnů, tak se musím ptát, zda to není jen formální krok," řekl Paleček iDNES.cz. Podle něj je řízení napsáno na tělo právě Žáčkovi.

Jako možného kandidáta na šéfa ústavu také historici často uváděli poslance a bývalého ministra vnitra Františka Bublana. "Vím, že už asi dva týdny se takové spekulace vedou, ale není to pravda," popřel svoji kandidaturu Bublan.

Podobně se vyjádřil i ředitel Ústavu soudobých dějin Akademie věd Oldřich Tůma.

Současný ředitel Pavel Žáček se dnes sice nevyjádřil, už dříve ale prohlásil, že se do řízení rozhodně přihlásí.

Možná odborník, ale špatný manažer

Žáček čelí kritice už delší dobu. Je mu vytýkána špatná manažerská práce i výsledky ústavu. Asi největší aféru ústav zažil, když jeho pracovník v časopisu Respekt zveřejnil dobové policejní informace, podle nichž Kundera v roce 1950 udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení. Kundera, žijící ve Francii, ale obvinění rozhodně popřel.

Další kritika se na jeho hlavu snesla za prezentaci publikace o vzniku Občanského fóra. Kniha obsahuje dokument StB, podle kterého byl výtvarník a jeden z disidentů Joska Skalník informátorem tajné policie. Historici si prý měli nejdříve tuto skutečnost ověřit přímo u Skalníka.

Žáček ale takovou kritiku odmítá.

Ústav pro studium totalitních režimů podle zákona spravuje všechny dokumenty vytvořené bývalou komunistickou Státní bezpečností. Vydává vědecké publikace a na svých internetových stránkách umožňuje přístup k historickým dokumentům. Ústav na jednom místě shromáždil všechny dokumenty StB a každý zájemce zde do nich může nahlédnout.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video