Začíná zima, ale zatím bez sněhu

  • 8
V úterý je první zimní den. Sněhu se zatím s výjimkou hor nedočkáme. Kvůli oteplování planety ho totiž všude ubývá, v nížinách je už vzácností. Bez sněhu letos budou i Vánoce. Teplý oceánský vzduch přinese nanejvýše déšť. Máloco je tak citlivé na výkyvy teploty jako sněžení.

Sníh totiž nejvydatněji padá při teplotách kolem nuly. Ale stačí jen několik desetinek tepla navíc a místo sněžení hned prší.

Proto i z předpovědi bílých Vánoc v Česku kvůli blížícímu se oteplení sešlo. Ochladit se má až po svátcích, kdy může i sněžit. Na horách se naopak po pondělní až dvaceticentimetrové "nadílce" sníh udrží.

"V posledních patnácti letech je sněhu viditelně méně a méně. Nic na tom nemění fakt, že například na Šumavě či v Krkonoších byly loni i letos ideální podmínky pro lyžaře," říká meteorolog Luboš Němec.

Varuje, že zatímco v letech 1801 až 1900 byla průměrná zimní teplota v Klementinu +0,3 °C, o století později (1971 až 2000) vzrostla na +1,7 °C. "A to je dramatické oteplení. Pokud by to šlo stejným tempem dál, začnou ve střední Evropě růst už za několik desetiletí jiné rostliny a objeví se i jiní škůdci," dodává meteorolog.

"Doba sněhová" nás už minula
Meteorologická stanice v pražském Klementinu měří teploty od roku 1775. K nejchladnějším měsícům patří leden 1799 a únor 1929 s průměrnými teplotami -9,3, respektive -11°C.

Za poslední "dobu sněhovou", která se bude asi už jen těžko opakovat považují meteorologové čtyřicátá až osmdesátá léta minulého století. "V roce 1969 napadl sníh už osmadvacátého listopadu a udržel se až do desátého března roku sedmdesát. To už se asi nebude opakovat," uvádí Němec.

Jeho varovná předpověď se zatím netýká výše položených míst a už vůbec ne Kvildské slati na Šumavě, která navíc leží v dolíku náhorní plošiny. Mrazivý vzduch do ní sice "přitéká", ale "odtéká" ho jen minimum. I proto v pondělí na slati před úsvitem meteorologové naměřili -28 °C.

Jaká bude zima?
Jan Pavlík z Českého hydrometeorologického ústavu v Komořanech upozorňuje, že předpověď na celou zimu po ruce není.

"Počasí můžeme předpovědět nanejvýše týden předem, ale ani to vždy neplatí. Ještě minulý týden jsme třeba předpovídali bílé Vánoce, protože náznaky přílivu teplého oceánského vzduchu do střední Evropy nebyly tak zřetelné. Až dnes můžeme lidem spolehlivě poradit, že za sněhem se musí vypravit do hor, kde oteplení přinese nanejvýše mokrý sníh."

Ani Pavlík nepochybuje o tom, že rostoucí koncentrace skleníkových plynů Zemi oteplují. Předpokládá se, že za dalších sto let může průměrná roční teplota vzrůst dokonce až o 4 °C.

Jeho předpověď děsí: "Alpské ledovce jsou už dnes o dvě stovky metrů kratší. A Arktida v dnešní podobě brzy nebude." Globální oteplování přináší častější povodně, hurikány i extrémní sucha.

Ředitel Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan je přesvědčen, že změny klimatu mají značný podíl i na katastrofálních povodních před dvěma lety. "Poslední dvacetiletí je teplotní anomálií, jaká nemá na Zemi za tisíc let obdoby," říká Moldan.

Minus dvacet? Na Kvildě žádný mráz!
Paprsky slunce v Horské Kvildě na Šumavě až řežou do očí, jak se odrážejí od sněhu. Kdo nemá brýle, mhouří oči. Nejvýše položená obec v Česku patří i k nejchladnějším místům.

Když mrzne, je téměř jisté, že největší zima bude právě na Kvildě. V pondělí se to potvrdilo. Rtuť v teploměru klesla až na minus 22 stupňů Celsia. "Říkáte, že je mráz? K smíchu! Tady, když je patnáct pod nulou, nosíme ještě bermudy," tvrdí s nadsázkou Karel Tittl, který žije v obci už čtvrt století.

Lidé v Horské Kvildě jsou na teploty hluboko pod bodem mrazu zvyklí. "Rekord, který pamatuji, byl před dvaceti lety. Tehdy bylo 42,8 pod nulou. Syn jezdil do první třídy do Kvildy na lyžích. Mráz tak moc štípal do nosu, že jsme mu školu zakázali," vzpomíná Tittl na nejkrutější mráz svého života.

Šumavští rodáci tvrdí, že teploty v nejchladnějším místě republiky už nejsou v zimě tak nízké jako dříve. "V posledních letech je tepleji a ani sněhu už tolik není. Dva metry, které běžně bývaly, tady už léta nebyly," říká osmašedesátiletý Eduard Hones, který se v Horské Kvildě narodil. Jako lesák zažil na Šumavě až neuvěřitelné extrémy.

"Jednou v létě, 6. června 1953, napadlo tři čtvrtě metru sněhu. Dříví z lesa jsme vozili na saních. Před pár lety jsme zase v polovině ledna neměli žádný sníh a bylo 15 stupňů nad nulou," vzpomíná lesák.

 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video