Začíná střet, jak bohatý má být kraj

Olomouc - 650 milionů nebo 2,5 miliardy korun? Tolik může mít Olomoucký kraj příští rok k dispozici. Je to rozdíl mezi návrhem zákona ministerských úředníků a samotných krajů na to, s jakým podílem daní mají kraje za rok hospodařit. "Očekáváme, že se vláda k financování krajů nějak postaví. Zatím se tak nestalo," uvedl na pondělním setkání zástupců hejtmanů v Olomouci Michal Rabas (ODS) z Pardubického kraje.

Právě Pardubice proto navrhly vlastní novelu zákona o určení daní, která chce, aby kraje za rok rozdělovaly více daní, a tedy i více peněz bez dohledu státu.
Pardubický návrh podpoří s největší pravděpodobností ostatní kraje. Vláda má zanedlouho jednat o novele zákona vypracované ministerstvem financí. Předpokládá, že i příští rok by se o většině krajských peněz rozhodovalo z pražských ministerstev.

Kraje se ovšem obávají, že tento systém zbrzdí reformu veřejné správy. "Náš návrh ji určitě nezbrzdí," řekl Lubomír Šmíd (4K-KDU), který je zástupcem hejtmana Brněnského kraje. "Naše novela je ekonomickým nástrojem, který dosáhne toho, že existence okresů po roce 2002 bude nemožná," souhlasí zástupce hejtmana Olomouckého kraje Ivan Kosatík (ODS).

Návrh ministerstva předpokládá, že ze 62 miliard pro rozpočty krajů by 52 miliard šlo přímo do školství a zbývajících 10 miliard do dalších odvětví podle toho, jak by to navrhla ministerstva. "Stát chce, aby peníze protekly přes krajské úřady, aniž by samospráva rozhodla, kde se má kraj rozvíjet," upozornil Kosatík.
Pardubice naopak navrhují, aby 40 miliard bylo vlastními příjmy krajů z daní, které by na ně přešly od státu a okresních úřadů. Kraje by si s penězmi naložily, jak se rozhodnou.

Kraje tak nyní navrhují jednání s rozpočtovým výborem sněmovny a ministerstvem, jehož podkladem má být pardubický návrh. Vicehejtman Ivan Kosatík (ODS) uvedl, že politici z krajů přednesou svůj návrh kolegům každý ve svých politických stranách. "Já budu o problému hovořit na jednání výkonné rady ODS tuto sobotu, kde je to jedním z bodů programu," řekl Kosatík.

Poslanec a člen rozpočtového výboru sněmovny Pavel Šafařík (KDU-ČSL) o tom, jaký návrh by podpořil, zatím nechce hovořit. "Zatím jsem neviděl vládní návrh v oficiální verzi. Ten se může od informací, které kolují, hodně lišit," řekl poslanec. Podle něj diskuze právě začíná. "Beru to jako výkop hry. Šance jsou tak 50 na 50. Bude záležet na argumentech. Zákon by však neměl ohrozit systém veřejné správy a státní rozpočet," míní Šafařík.

Poslankyně Kateřina Dostálová (ODS) také dosud návrhy zákona neviděla. Nad přístupem státu se však podivuje. "Je zvláštní a zarážející, že sociálnědemokratická vláda, která tlačila na to, aby regiony vznikly, nyní paralyzuje kraje tím, že jim nechce dát peníze," řekla Dostálová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue