Ramadán, pro muslimy nejdůležitější měsíc roku, je obdobím půstu. Muslimové od úsvitu do západu slunce odmítají jídlo a pití, nekouří a vyhýbají se sexu. Den patří rozjímání, dobrým skutkům a modlitbě. Kvůli půstu zkracuje většina muslimských zemí pracovní dobu.
Skutečný život propuká až po západu slunce, kdy se schází rodina a přátelé. Slavnostní tabule začíná polévkou. Na stole nesmějí chybět datle a jiné ovoce, káva a speciální sladký dezert. Kuřáci se oddávají své první cigaretě. Noc pokračuje hlavním jídlem, kterým může být například kebab či kuskus.
Půst je jedním z pěti pilířů islámu. Muslimy má posílit po fyzické a duševní stránce. Stranou odříkání zůstávají pouze staří lidé, těhotné a kojící ženy, děti, nemocní a poutníci do Mekky. Nedílnou součástí letošního ramadánu bude zřejmě solidarita s Afghánistánem, kam zamíří peníze, jídlo a oblečení z celého muslimského světa.
Ramadán připomíná muslimům měsíc, kdy se před 1400 lety zjevil prorokovi Muhammaddovi korán, svatá kniha islámu. Ramadán začíná pro každého muslima níjou (zbožným předsevzetím) a končí třídenním svátkem íd al-fitr, který provázejí bouřlivé oslavy.
Každá muslimská země má svá specifika. Egyptská televize nabídne jako každoročně dramata, ve kterých vítězí láska a zrádci jsou potrestáni. Součástí ramadánu jsou nákupy, jimž například letos v Kuvajtu vévodí kalifornské švestky, turecké meruňky a iránské fíky.
Devátý měsíc lunárního islámského kalendáře dělá vrásky Američanům. Bojovat s islámskou zemí v období ramadánu může totiž vyvolat v arabském světě protesty.
Zákaz boje nepatří k výslovným nařízením koránu a sami muslimové už v tomto období vedli několik válek.
"Pravidla jsou jasná: podle koránu je zakázáno vést válku (s výjimkou legitimní obrany) během čtyř měsíců v roce - ramadán mezi nimi není," říká zástupce rektora egyptské univerzity Al-Azhar Džaafar Abdas Salám. Po zastavení vojenských akcí volá íránský prezident Muhammed Chátamí či pákistánský prezident Parvíz Mušaraf.
"Co jiného mohu jako jedinec udělat, než slavit ramadán jako loni," ptá se agentury AP Kuvajťan Aziz Eid. "Jak bych Afgháncům pomohl, kdybych změnil své zvyky?"
