Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odpůrci střídání času spustili petici, musí získat milion stoupenců

  20:47aktualizováno  20:47
Lidé, kteří nemají rádi střídání letního a zimního času, můžou od čtvrtka podpořit iniciativu, která chce ponechat jen jeden z nich. Tvůrci petiční akce, jež vznikla v Česku, musí do podzimu 2014 získat milion podpisů v minimálně sedmi státech EU. Pokud se jim to podaří, jejich požadavek budou řešit unijní instituce.

Odpůrci střídání času mohou od čtvrtka podpořit iniciativu senátora KDU-ČSL Petra Šilara. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Odpůrci střídání času se můžou připojit k projektu Only one time (Pouze jeden čas) registrací na jeho webu. Později bude možné se podepsat i na petiční archy. Iniciátorem akce je lidovecký senátor Petr Šilar (více o projektu čtěte zde).

Registrovat se zatím mohou jen lidé v Česku a na Slovensku. "Postupně to bude nabíhat v dalších zemích. Domlouváme to v Německu, Polsku, zemích Beneluxu. Možná se připojí i severské státy. Až se zapojí ostatní, tak na to budeme mít rok, tedy do do podzimu 2014. Ale počítáme, že to stihneme dřív," řekl iDNES.cz Šilar.

Během čtvrtka se registrovalo zhruba 250 lidí, další stovky lidí se v Česku předregistrovaly v předchozích dvou týdnech. 

Zájemci musí splnit poměrně přísné podmínky - kvůli ověření pravosti podpisu je nutné uvést jméno a příjmení, e-mail, telefon, adresu trvalého bydliště a číslo občanského průkazu nebo pasu. "Mám samozřejmě obavy, že to někoho odradí, ale jinak to nejde. Jsou to pravidla Evropské unie, musíme to dodržet," vysvětluje předseda senátního Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí. 

V Česku musí petici podpořit minimálně 16 500 lidí

Odpůrci střídání času postupují podle evropské legislativy. Ta umožňuje iniciativě, která získá alespoň milion podpisů představit svůj záměr v Evropském parlamentu. Zabývat se jím musí i Evropské komise. Podmínkou je, aby se do petiční akce zapojili lidé alespoň v sedmi státech Unie. Ve všech zemích je nutné získat množství podpisů v poměru k počtu obyvatel - v Česku je to nejméně 16 500 osob.

Iniciátoři petiční akce tvrdí, že zavedení letního času nepřineslo tak znatelné energetické úspory, jak se očekávalo. Vadí jim i neblahý dopad na lidské zdraví, který potvrzují například poznatky bývalé předsedkyně Akademie věd ČR Heleny Illnerové (více čtěte zde).

Tvůrci iniciativy nemají jasno v tom, zda ponechat letní nebo zimní čas (jeho správné označení je středoevropský čas). "To chceme nechat na lidech. Je mi to celkem jedno, hlavně aby nebylo střídání," uvedl Šilar.

V Česku byl letní čas zaveden poprvé za 1. světové války v letech 1915 a 1916, poté platil od roku 1940 do roku 1949. Potřetí byl zaveden v roce 1979 za ropné a energetické krize. Od roku 1996 se změna času ustálila na jednom termínu pro celou Unii.

Česko může střídání časů zrušit i z vlastní vůle. Pokud by se ale čas v každé zemi EU měnil různě, mohlo by to například způsobit, že by vlaky stály na hranicích států i několik hodin.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.