Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začíná letní čas, o hodinu vpřed se posunou i ruce 600letého orloje

  8:06aktualizováno  8:06
Noc ze soboty na neděli bude o hodinu kratší. Středoevropský čas se ve dvě hodiny ráno změní na letní a posune se o 60 minut dopředu. Bude se sice později rozednívat, ale zato se prodlouží odpoledne. Čas se bude měnit i na pražském orloji. Letos trochu slavnostněji; orloj slaví šestisté výročí.

Čeští psychiatři tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Ilustrační foto | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Přechod na letní čas má řadu odpůrců. Jejich nejčastějším argumentem je, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Podle rakouských odborníků tato změna přináší větší počet nehod a sebevražd. Podle dalšího výzkumu hrozí po změně času řidičům až o 20 procent větší nebezpečí střetu se zvěří. (o výzkumu čtěte více zde)

Čeští psychiatři ale tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Přeladění vnitřních biologických hodin podle nich trvá jen několik dní.

Nejznámějším českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který se domáhal zrušení letního času až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Loni v létě zemřel, na jeho kritiku ale navazuje profesor robotiky z Brna Zdeněk Kolíbal. Uspořádat chce i sympozium.

Změna času? Většině stačí přeřídit hodinky

Pro většinu lidí znamená přechod na letní čas jediné: přeřídit si své hodinky o hodinu dopředu.

Petr Skála ze Sadské u Nymburka ale kvůli změně času zamíří do Prahy. Bude přeřizovat asi nejsledovanější hodiny v Česku, změní čas na Staroměstském orloji. Letos to bude událost slavnostní: od vzniku pověstmi opředených astronomických hodin uplyne přesně šest set let.

Pražský Orloj slaví 600 let.

Žádná složitá práce prý orlojníka nečeká. "Stačí přeřídit jen boční ciferníky na věži, čas na hlavním astronomickém ciferníku se nemění. Je to práce na deset minut, " popsal Skála. K ciferníku se kvůli tomu prý drápat nemusí, stačí na chvilku rozpojit mechanismus stroje a pootočit jím.

Krom toho ale musí zařídit, aby apoštolové neměli "přesčas". V provozu jsou totiž od devíti ráno do devíti večer, takže Skála musí přeřídit i jejich spouštěcí mechanismus.

Pražský Orloj slaví 600 let.

"Buď půjdu na orloj v sobotu po deváté večer, nebo v neděli před devátou ráno. Přesně ve dvě hodiny v noci tam ale určitě nebudu," prohlásil hodinář.

Několik hodin tak bude i nejznámější pražský hodinový stroj ukazovat špatný čas. Ve šestisetleté historii hodin to ovšem bude zanedbatelný nedostatek.

Třeba v 19. století orloj dlouhá léta vůbec nefungoval, o století dříve mu hrozil dokonce zánik. "Koncem 18. století se při spojování čtyř měst pražských dělala velká rekonstrukce radnice a uvažovalo se o tom, že se orloj zcela zruší a vyhodí," přiblížil Skála.

Pražský Orloj slaví 600 let.

Naštěstí se tak nestalo a orloj patří v současné době k nejoblíbenějším pražským památkám, kterou v hlavním městě shlédne každý rok několik milionů turistů.

Největší pozornost poutá tucet apoštolů, kteří se v okénkách orloje ukazují každou hodinu.

Narozdíl od samotných astronomických hodin však letos výročí nemají: na orloj byly jejich postavy stejně jako další sochy přidány až později. "Přesné datum není známo, nejpozději to ale mohlo být v polovině 19. století," řekl Skála.

Letní čas

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů.

Až do roku 1995 trval v ČR letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

S nápadem zavést letní čas přišel zřejmě jako první Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 poukázal na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla. Dnešní energetikové ale tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.