Pro vládní koalici začíná první zásadní zkouška její soudržnosti. Na mimořádné letní schůzi se bude snažit prosadit služební zákon, snížení DPH na léky či knihy nebo zrušení poplatků u lékaře.

Pro vládní koalici začíná první zásadní zkouška její soudržnosti. Na mimořádné letní schůzi se bude snažit prosadit služební zákon, snížení DPH na léky či knihy nebo zrušení poplatků u lékaře. | foto: Michal Šula, MAFRA

Letní boj o daně a služební zákon je tu. Počítá se i s nočním jednáním

  • 7
Pro vládní koalici začíná první klíčová zkouška soudržnosti. Na mimořádné letní schůzi sněmovny bude chtít prosadit klíčové body své agendy - úpravu daní, služební zákon či zrušení poplatků u lékaře. „Jsme připraveni jednat i do nočních hodin, čtrnáct dní i déle,“ řekl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL bude chtít prosadit například zavedení třetí sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 procent pro léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu. Lidovci původně chtěli tuto sazbu i na pleny, ale to nakonec v návrhu není, protože Česká republika nemá vyjednanou daňovou výjimku u Evropské unie.

Pro živnostníky je významné, že výdajové paušály budou moci uplatňovat všechny skupiny jen při ročním příjmu do dvou milionů korun. Vyšší slevu na dani na druhé a další dítě prosadila do vládního programu KDU-ČSL. Vrátit se má sleva na dani pro pracující důchodce.

„Nejedná se o žádnou koncepční úpravu. Koalice nemá odvahu k razantnějším opatřením na příjmové straně státního rozpočtu,“ kritizuje plány vlády místopředseda opozičních komunistů Jiří Dolejš. Komunisté naopak podpoří koalici při rušení poplatků u lékaře a v lékárně za recept. Úsvit přímé demokracie bude usilovat i o zrušení poplatku na pohotovosti, který chce koalice zachovat.

Jourová: Musíme zprofesionalizovat státní správu

Jednou ze zásadních priorit koalice je schválení novely služebního zákona, aby začal platit od ledna příštího roku. Jinak podle koalice hrozí, že Česko nebude moci čerpat peníze z evropských fondů.

Podle ministryně pro místní rozvoj a první místopředsedkyně ANO Věry Jourové, která je také kandidátkou hnutí na eurokomisařku, je ale význam zákona jiný, nejde jen o peníze z Evropské unie. „Je třeba zprofesionalizovat státní správu a dát jasná pravidla pro přijímání a hodnocení státních úředníků,“ řekla Jourová.

Opoziční strany zákonu vytýkají, že se vládní koalice chce pokusit „zabetonovat“ své lidi ve státní správě a uzavřít ji jiným lidem. „Po dalších volbách můžeme stejně ten zákon změnit,“ řekl ve sněmovně novinářům před začátkem schůze poslanec klubu TOP 09 a Starostů Jan Farský.

„Se služebním zákonem nesouhlasíme, neodpovídá záměru odpolitizovat státní správu,“ řekl také šéf hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura. Proti podobě služebního zákona protestuje také ODS.

Pokud vládní koalice „převálcuje“ při hlasování opozici, což je pravděpodobné, nebude podle vyjádření poslance Farského z klubu TOP 09 a Starostů stejně podoba služebního zákona do budoucna neměnná.

To je rozdíl oproti církevním restitucím, které v minulém volebním období prosadila pravicová koalice a jejichž podobu církvím garantují smlouvy uzavřené se státem. Proto je levice nemohla změnit, i když to voličům před volbami slibovala. U služebního zákona jde ale jen a právě o zákon, který může příští vládní většina modifikovat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video