Angela Merkelová a Guido Westerwelle

Angela Merkelová a Guido Westerwelle | foto: AP

Začíná boj mezi spojenci, německé CDU a FDP čeká vyjednávání

  • 0
Nic jim nedarujeme. Bude to poker. S takovými prohlášeními jdou do koaličních jednání po německých parlamentních volbách zástupci dvou pravicových partají. Kdo očekával, že poté, kdy tyto dvě strany dostanou od voličů dostatečný mandát, zmizí z vlády rozpory, spletl se.

Ona ideální koalice z křesťanských demokratů (CDU) a liberálů (FDP) totiž není tak úplně ideální, jak to vypadalo před volbami. Do jednání vstupují s často odlišnými požadavky, a co víc: se slibem, že na nich budou trvat.

Problém číslo 1: Daně snížíme. Ale kdy?

Liberálové (FDP) slíbili voličům, že se postarají o daňovou reformu. Prosadit by chtěli několika pásmové zdanění ve výši 15, 25 a 35 procent. Ulehčit se má především podnikatelům.

Zároveň by podle liberálů měl každý Němec mít ve svém příjmu nezdanitelný výdělek ve výši 8 004 eur ročně. Schodek ve státním rozpočtu, který tím způsobí, podle jejich volebního programu pokryjí sami občané tím, že ušetřené peníze utratí.

Šéf liberálů Guido Westerwelle se už nechal slyšet, že pokud jeho budoucí partner CDU na tento požadavek nepřistoupí, nebude dál pokračovat v koaličních jednáních.

CDU Angely Merkelové sice pro daňovou reformu, která by měla daně snížit, je, ale chce ji nechat na pozdější čas. Teprve až se země dostane z ekonomické krize.

Problém číslo 2: Ochrana, nebo zasahování do svobody?

Oba budoucí partneři už nyní narážejí na to, co je ještě ochrana před terorismem a co už je neomluvitelné omezování občanských svobod. List Süddeutsche Zeitung připomíná, že liberálové u Ústavního soudu žalují už několik bezpečnostních ustanovení vlády velké koalice.

Zatímco CDU by chtěla nechat prohlížet soukromé počítače a kontrolovat auta, liberálové jsou zásadně proti. Podle nich se jedná o soukromou sféru obyvatel, do níž nemá stát zasahovat.

Argumentem pro všechna tato opatření však zůstává hrozba terorismu. Ta je právě nyní větší než kdy předtím. Kvůli volbám se objevilo na internetu několik výzev směřujících k německým muslimům, aby rozpoutali svatou válku.

V pondělí policisté dva z nich zatkli vMnichově, nyní město, kde vrcholí Oktoberfest, zaplavili policisté.

Shoda číslo 1: Vojáci v Afghánistánu zůstanou

Německá armáda zůstane na misi v Afghánistánu. To je téměř jisté. Kancléřka Angela Merkelová se za své vojáky postavila rázně už před volbami, v době, kdy na Německo dopadala vlna kritiky za útok, při němž zahynuly desítky civilistů.

I liberálové ve svém programu počítají s dalším působením německé armády v Afghánistánu. Naopak k odpůrcům nasazení patří v Německu postkomunistická strana Die Linke a plán na stažení jednotek představil krátce před volbami i tehdejší sociálnědemokratický kandidát na kancléře a ministr zahraničních věcí FrankWalter Steinmeier.

Shoda číslo 2: Atomovou energii potřebujeme

Jak CDU Angely Merkelové, tak FDP Guida Westerwelleho plánují prodloužit životnost jaderných elektráren. Sociálnědemokratická vláda sice už před lety rozhodla o jejich odstavení, nový kabinet však toto ustanovení s největší pravděpodobností zruší.

Oba tábory mají týden na to, aby si ujasnily, z jakých požadavků dokážou slevit. Po prvních rozhovorech a společných fototermínech mají na rozmyšlení pět dní. V pondělí začne tvrdé vyjednávání.

PRVNÍ SKANDÁL

Německo po volbách

- Liberál Guido Westerwelle se stal vycházející hvězdou. Bude zřejmě příštím vicekancléřem a ministrem zahraničních věcí. Na britské novináře však příliš nezapůsobil. Dělají si z něj legraci kvůli jeho výroku na tiskové konferenci.

- Na dotaz novináře britské BBC odmítl odpovědět v angličtině. "Tady jste v Německu. Tak jak je zvykem ve Velké Británii mluvit anglicky, je v Německu zvykem mluvit německy," řekl mu.

- Novináři nyní řeší, kde se vzala ona "malomyslnost," jak to nazval list Die Welt. Ten se těší z toho, že když už jí musí trpět budoucí ministr zahraničních věcí, netrpí jí alespoň kancléřka Angela Merkelová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video