Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začíná astronomické jaro, jeho příchod doprovodilo zatmění Slunce

  7:15aktualizováno  7:15
Těsně před páteční půlnocí začne astronomické jaro. Slunce vstoupí do znamení Berana a jarní rovnodennost nastane přesně ve 23:44. Shodou okolností jeho příchod předznamenalo v České republice částečné zatmění Slunce, které se odehrálo v pátek dopoledne.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Výjimečný astronomický úkaz byl pro Českou republiku největším až do roku 2026 a zároveň posledním zde viditelným v tomto desetiletí (více se dočtete zde).

Od pátečních 23:44 se Slunce vrací na severní polokouli a den se prodlužuje až do letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc.

OBRAZEM: Evropa zažila nebeskou show, repríza přijde do Česka za 11 let

Další změna čeká Evropany v neděli 29. března, kdy ve 2:00 začne platit letní čas. Znamená to, že bude potřeba hodiny posunout o šedesát minut dopředu. Noc na 29. března tak bude o hodinu kratší.

Velký význam přikládaly jarní rovnodennosti národy ve starověku. Začátek jara slavili Keltové, Germáni, Řekové, Římané, ale i američtí Májové. Staří Sumerové a Babyloňané ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem začínali rok právě jarní rovnodenností. Dnešní Evropan tomuto datu nepřikládá příliš velký význam a více se soustřeďuje na Velikonoce.

Astronomické jaro nastává obvykle 20. nebo 21. března a vzácně dokonce 19. března. V letech na počátku minulého století začínalo výhradně 21. března. V roce 1920 se poprvé objevilo datum 20. března, poté se začalo vyskytovat stále častěji, až nabylo vrchu. V roce 2048 bude první jarní den dokonce už 19. března a ke konci století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často.

Mohou za to přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49 minut. Zařazováním přestupných roků se opoždění „předbíhá“, proto je v současném řehořském kalendáři zaveden čtyřsetletý cyklus, který „předbíhání“ vyrovnává. Rokem 2000 začal nový cyklus a na jeho začátku budou největší rozdíly.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.