"Má to vždycky úžasnou atmosféru," říká Janka Šteindlerová, maminka jednoho z žáků. "Jako bychom se stali součástí takové velké rodiny. Všichni kantoři jsou skvělí, dělají pro žáky strašně moc a opravdu naučí. O prázdninách jsem jen koukala, jak se náš desetiletý Oliver domluvil anglicky."
ZŠ Horáčkova nemá první a druhé třídy, není spádovou, ale výběrovou školou, kde každý žák musí projít jako na jiných jazykových - sítem přijímací zkoušky. Počet uchazečů tu však rok od roku stoupá. Z letošních 240 se do tří třetích tříd dostalo 84 dětí. Horáčkova se totiž probojovává stále více a více do povědomí rodičů jako moderní ústav, který dokáže žáky pro učení získat a vytáhnout z nich to nejlepší. (Pro ilustraci: z posledních devátých tříd se na střední školy dostali úplně všichni.)
"Žáci z Horáčkovy mají vynikající úroveň znalostí," potvrzuje PhDr. Jaroslav Mervínský, ředitel gymnázia Na Vítězné pláni v Praze 4. "Sice přicházejí ke zkouškám s horšími vysvědčeními, protože nároky jsou na výběrové škole na děti vyšší, ale i v porovnání s ostatními jazykovkami jsou absolventi Horáčkovy samostatnější, jsou zvyklí logicky myslet."
"Máme svůj vlastní systém výuky. Tvoří ji standardní část - to, co nám umožňuje učit ministerstvo školství. A pak je tu nadstandardní učební plán, kterého se chtějí účastnit všechny děti, ale my na to nemůžeme brát státní peníze," vysvětluje ředitel mgr. Daniel Janata, který v roce 1992 vyhrál konkurs a jako devětadvacetiletý Horáčkovu školu převzal. Od té doby pracuje se svým týmem na tom, jak školu zlepšit, jak využít mezinárodních zkušeností a změnit "klasické české školní klima".
Například, když v roce 1996 ministerstvo ustanovilo devítiletou školní docházku, rozhodlo, že na výběrových školách s rozšířenou výukou jazyků budou jen tři hodiny cizího jazyka týdně místo čtyř, druhý jazyk nebude od páté, ale od šesté třídy. "Vy pak máte dvě možnosti: buď řeknete rodičům, že mají smůlu, anebo se s nimi dohodnete a vytvoříte vlastní učební plán ve vedlejší hospodářské činnosti, který stojí na rodičovské finanční podpoře. Pak můžete učit angličtinu čtyři hodiny týdně a druhý jazyk přidat už v pětce," dodává zástupkyně ředitele mgr. Jana Libichová.
Školní inspektor se sice při loňské kontrole nad zmíněným postupem pozastavil, ale i on nakonec v inspekční závěrečné zprávě popsal převahu pozitiv: "... i s ohledem na zjištěné nerespektování učebního plánu ve výuce cizích jazyků je řízení školy hodnoceno jako velmi dobré. V průběhu inspekce nebylo zjištěno neefektivní vynakládání finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu."
Zatímco na většině škol děti obyčejně o přestávkách vysedávají ve třídách, na Horáčkově vybíhají na dvůr zahrát si košíkovou, fotbal nebo pracují na počítačích. Výborná atmosféra panuje na škole při Dnech projektů, kdy učitelé a děti dostávají prostor udělat něco, co v běžných hodinách nelze. Třeba loňští osmáci jeli do Terezína sbírat dětskou válečnou tvorbu. Naopak deváťáky zajímalo, jak se vaří pivo. Vypravili se do pivovaru a pak pod patronátem učitelů fyziky, chemie a matematiky ve školní laboratoři uvařili nepříliš lahodný, ale přece jen pivu podobný nápoj.
"Máme ve škole skvělou partu, perfektní vztahy, prima ředitele. Školní Charta není jen formalita. Jako bychom se všichni chovali podle toho, co jsme si na začátku slíbili..." pochvaluje si osmadvacetiletý učitel Tomáš Severa.
