Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žáci první autoškoly řidičák nedostali

  12:14aktualizováno  12:14
Před sto lety se začala psát nová kapitola tehdy ještě velmi krátké motoristické historie. Německému architektovi Rudolfu Kempfovi se znelíbilo, že řidiči aut jsou na silnice vypouštěni bez patřičného vzdělání a zkušeností. Založil proto autoškolu, ta se ale od těch dnešních značně lišila.
Motorismus v roce 1904

Motorismus v roce 1904 - Na začátku 20. století nebyla obsluha lehkou záležitostí. Na snímku se řidič s pomocníkem snaží vyměnit poškozenou duši kola. | foto: profimedia.cz/corbis

Kempf založil "První německou řidičskou školu" ve městě Aschaffenburg. Jeho snahou bylo podle dobových pramenů "zamezit lehkomyslnému řízení automobilů".

Škola měla za cíl "vzdělat bezúhonné muže na řidiče motorových vozidel a teoretickou i praktickou výukou je seznámit se všemi systémy motorových vozidel." To alespoň říkaly stanovy řidičské školy, která byla součástí  soukromé odborné technické školy.

Do řidičské školy se však nemohl přihlásit každý. Vzdělávat se mohli jen muži starší sedmnácti let, kteří předložili úřední potvrzení o bezúhonnosti a vlastnoručně sepsaný životopis, připomíná německý server rp-online.

Když už zájemci splnili tyto podmínky, čekal je desetitýdenní kurs. Týdně museli absolvovat patnáct hodiny teoretické výuky, dvanáct hodin práce v dílně a osm hodin praktické výuky - jízdy. Na programu byla i práce s mapou, zdravotní výcvik, fyzika, elektrotechnika a stavba motoru a automobilu vůbec.

Podle Kempfových slov měla škola vychovat "dobré šoféry, kteří budou zárukou zamezení nehod a odstraňování předsudků proti automobilům".

Mezi prvními 36 žáky, jejichž kurs začal 7. listopadu 1904, byli zámečníci, mechanici, panští kočí a obchodníci s automobily. I závěr výuky byl odlišný od dnešních zvyklostí. Vyškolení řidiči nedostali řidičský průkaz, ten byl totiž v Německu zaveden až o šest let později.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.