Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dřív sysly hubili jako škůdce. Teď je dovážíme a zachraňujeme za miliony

  19:10aktualizováno  19:10
Na záchranu kriticky ohroženého sysla obecného putují z norských i českých fondů miliony korun. Peníze jsou určené na údržbu trávy v místech, kde žijí, i na rozmnožování hlodavců ze Slovenska. Ti mají propojit izolované české kolonie. V minulosti přitom zemědělci sysly hubili.

Pracovníci AOPK každoročně zjišťují, jak se změnila početnost jednotlivých kolonií. | foto: Jitka Větrovcová, AOPK

Jedna z největších populací sysla obecného v Česku žije na letišti v brněnských Medlánkách, magistrát cennou lokalitu registruje pod názvem Syslí rezervace. Loni tam ochranáři napočítali pět set těchto zvířátek z čeledi veverkovitých, před osmi lety jich byla sotva čtvrtina.

„Fungujeme ve vzájemné symbióze. Sysli sice dělají díry do povrchu, v zásadě to ale ničemu nevadí. Malé díry letadla neohrožují. Problém je, když díru rozhrabe pes, kráter o průměru dvacet centimetrů už zasypat musíme,“ řekl iDNES.cz David Trnečka z vedení aeroklubu.

Fotogalerie

Díky přítomnosti ohrožených hlodavců ušetří za sečení osmnácti hektarové plochy - v letech 2009 a 2014 dostali z norských fondů určených na záchranu zvlášť chráněných druhů dvakrát bezmála 200 tisíc korun. V dalších letech asi 125 tisíc ročně ze státních peněz.

„Sekáme vlastními silami a našim traktorem. Finance, které dostáváme, ale určitě nepokryjí veškeré náklady na odhadem deset sečí, které za sezonu provedeme,“ podotkl. Hlodavce nijak nepřikrmují.

Na stabilně posekaných rozlehlých parcelách v nížinách se syslům daří, protože mají rozhled a mohou tak uniknout predátorům. Celkově ochranáři odhadují, že je jich v tuzemsku kolem pěti tisíc v 35 lokalitách, z toho významná část právě na jihu Moravy.

Z norských fondů v uplynulé době putovaly peníze celkem na osm projektů spojených se záchranou sysla.

„Šest z nich bylo zaměřeno na úpravu ploch s výskytem druhu, jeden na výzkum druhu a osvětu vinařů na jihu Moravy a poslední se věnoval vytvoření kvalitního zázemí pro polopřirozený chov sysla za účelem jeho repatriace na vhodné lokality,“ vyjmenovala mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová.

Lokality, kde monitorují výskyt sysla

  • Letiště Vyškov - cca 500 jedinců
  • Letiště Medlánky - cca 500 jedinců
  • Letiště Kyjov - Milotice - cca 350 jedinců
  • Letiště Raná - Hrádek - cca 350 jedinců
  • Letiště Mladá Boleslav - Bezděčín - cca 600 jedinců
  • Polní letiště Miroslav - cca 300 jedinců

Pozn.: Jde o výběr. Celkově je lokalit 35.

Třeba aerokluby ve Vyškově a Bezděčíně na Mladoboleslavsku, kde žijí dvě z nejpočetnějších syslích populací, inkasovaly na podporu ohroženého druhu předminulý rok přes milion korun.

Českou populaci mají zachránit sysli z Bratislavy

Sysly v jednotlivých lokalitách ochránci přírody každoročně sčítají. Největší české kolonie nyní mají kolem 600 jedinců.

„To je ale z hlediska genetiky málo, jsou náchylné k rychlému zániku. Všechny naše kolonie jsou navíc izolované. Velikost populace je většinou přímo úměrná rozloze vhodně udržované plochy,“ vysvětlila koordinátorka záchranného programu Jitka Větrovcová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Ochranáři chtějí do budoucna v Česku vytvořit pět takzvaných metapopulací čítajících dva a půl tisíce syslů. Když takto početné vydrží 10 let, měly by být schopné přežít bez dalších cílených opatření. „Příští rok nás čeká vyhodnocení programu, když vidíme aktuální situaci, je to hodně ambiciozní plán, takřka trojnásobek nynějšího stavu,“ podotkla Větrovcová.

Aby izolované populace mohli propojit, dovážejí do Česka sysly z bratislavského letiště, které se v uzavřených odchovech ve Vlašimi a Brně snaží rozmnožit (více zde). Letos přibude další odchov v záchranné stanici Rozovy u Temelína. Na program takzvané reintrodukce dostala AOPK grant bezmála 900 tisíc korun.

„Až budou mít stabilně kolem padesáti až šedesáti jedinců, začali bychom s vypouštěním těchto očipovaných syslů do přírody na předem vybraná vhodná místa,“ dodává.

V minulém století se přitom sysel přemnožil a dokonce ho zabíjeli jako škůdce.

„Byli všude, pohybovali se v remízcích a způsobovali škody na obilí, takže ho zemědělci hubili. Mnoho lidí potvrzuje, že se toho sami účastnili. Kromě toho souvisí jejich rapidní úbytek i s kolektivizací, zcelováním polí a změnami v hospodaření obecně,“ doplnila Větrovcová.

Sysel jako argument pro developery

Pozemky letiště v Medlánkách jsou většinově v majetku aeroklubu. Zbytek si provozovatelé pronajímají. Sysla si hýčkají mimo jiné i proto, aby si v místě upevnili svoji pozici.

„Pozemky a celé letiště přeci jen leží v poměrně atraktivní části Brna, čas od času vznikají tlaky, protože prostředí má potenciál stavebních pozemků. Proto se samozřejmě stavíme na stranu všeho, co upevňuje důvody pro to, že by tam měla zůstat příroda,“ vysvětlil David Trnečka.

Někteří by totiž rádi stavěli třeba i v ochranném pásmu letiště, jehož zachování je důležité pro bezpečné vzlétání a přistávání strojů. „Že tu máme sysly, to pro nás znamená, že si nemusíme lámat hlavu s tím, že na nás tlačí nějaký developer, který by se nás snažil vystěhovat pryč,“ uzavírá.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.