V úterý večer srazil opilec šest lidí na přechodu v centru Pardubic. Pět lidí těžce zranil. Jedna žena později zemřela v nemocnici.
Lékař záchranné služby u nehody přerušil její resuscitaci, protože mu chyběl personál. Jediný další lékařský vůz byl totiž právě na výjezdu mimo město. Svědci navíc uvedli, že převozové sanitky neměly dostatečné vybavení. Chyběl dokonce i obvaz. - více zde
Záchranáři se shodují, že problém s nedostatkem výjezdových stanovišť či zdravotnických posádek je po celé zemi. Každý kraj má několik míst, kam se sanitka nestihne dostat ve vyhláškou daném limitu patnáct minut.
"Počet výjezdových stanovišť v Česku je ve světovém měřítku nízký. Bohužel chybějí finanční i personální prostředky, aby se to nějak výrazně vylepšilo," říká vedoucí operačního střediska pražské záchranné služby Ondřej Franěk.
Podle něj bývá většinou největší problém s dostupností odlehlejších míst, která jsou ale přes léto vyhledávanou turistickou lokalitou. Stanoviště záchranky tak například chybí na přehradě v Seči na Chrudimsku, kam pak jede sanitka až 25 minut. Podobná situace je i třeba na Křivoklátsku či v Mnichově Hradišti.
Na stanoviště chybějí peníze
Například středočeská záchranka ošetří ročně přes 65 tisíc lidí. Každá výjezdová skupina přitom stojí zhruba 600 tisíc měsíčně.
"Kdybychom chtěli eliminovat riziko, že pacient nebude ošetřen včas a dojde k prodlevě proto, že místní výjezdová skupina i nejbližší záložní byly u jiného případu, musel by být rozpočet naší záchranky vyšší o více než 200 milionů korun, přičemž výsledkem by bylo, že některé posádky vyjedou třeba jednou za rok," uvedl Marek Uhlíř z územního střediska středočeské záchranky.
Pravděpodobnost, že by v jeden okamžik došlo ke dvěma souběžným událostem v území pokrytém jednou výjezdovou skupinou, je přitom podle něj asi dvě procenta. "Zní to jako nelidské kupecké počty, ale těch 200 milionů nám nikdo nedá. Znamená to, že míru rizika dvou procent považuje společnost za přijatelnou," dodal Uhlíř.
Záchranky najímají nezkušené externisty
Nejvážnějším problémem je ale nedostatek lékařů v oboru anestezie a resuscitace. Většina totiž raději končí v nemocnicích, kde je na práci větší klid. "Některé záchranné služby to řeší tím, že si lékaře najímají jen jako externisty. Někde to je dokonce přes padesát procent," řekl iDNES zdroj, který si nepřál být jmenován.
Tito lékaři pak podle něj nemají zkušenosti z terénu. Navíc pak slouží několik dnů v kuse. A protože nemají výjezdů tolik jako ve velkých městech, často si při zásahu nevědí rady.
"Nezkušení lékaři u nehody často chybují. Vážně poraněného pacienta pak třeba odvezou do okresní nemocnice, místo aby zavolali vrtulník, který by ho dopravil přímo na traumacentrum," podotkl už citovaný zdroj.
Podobná situace nastala například u tragické nehody Ivana Hlinky. Ten byl sice po srážce s avií při vědomí, ale krátce po převozu do karlovarské nemocnice zemřel. Podle některých záchranářů se však neměl vůbec dostat do Karlových Varů a lékař na místě podcenil rozsah jeho zranění. - více zde
Pomohla by spolupráce s hasiči
Záchranáři se shodují, že by mohla pomoci spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Například hasiči mají velmi hustou síť výjezdových stanovišť.
"Záchranné služby málo používají spolupráci s ostatními složkami. Přitom třeba u nehod to ve velkých městech už funguje dobře. Tato spolupráce by však měla být hlavně na opuštěných místech," uvedl šéf pražského dispečinku Franěk.
Hasiči například mají i stanoviště u již zmiňované přehrady v Seči. Když se tam ale stane nehoda, někdy se o ní ani nedozví a sanitka může přijet pozdě.
"Hasiči ve světě fungují u nehod často i jako zdravotníci. Mělo by se to proto podporovat i u nás. Často by i dobrovolní hasiči by se rádi zapojili, ale nikdo je k zásahu nepovolá," dodal.
