A pokud se situace nezlepší, budou muset omezit i nonstop provoz. Jelikož jsou však součástí jednotného bezpečnostního systému, musí přijet vždy na zavolání hasičů či "lidské" záchranky. "Dokud jsme zde nebyli, neměl se kdo postarat například o psy, kteří zůstali sami po dopravní nehodě svého pána. Nebo si z vlastní zkušenosti pamatuji, jaký byl problém dostat se ke zraněnému, se kterým sdílela automobil velká rozzuřená doga," říká Semotán.
Také kvůli získání peněz na provoz si před rokem přibral k té zvířecí i soukromou záchranku pro převozy lidí.
Občas však zjišťuje, že někteří lidé se více zajímají o zvířata než o sebe. "Nedávno volali taxikáři, že u opilého bezdomovce je pes, který špatně vypadá. Poté, co mu na veterinární klinice byla věnována intenzivní péče, jsme však druhý den zjistili, že pes měl také opici," vzpomíná s úsměvem Semotán.
Kromě zvířat mu však na ostatní koníčky čas nezbývá. "Dělal jsem závodně atletiku, na tu už ale nemám ani zdraví. Léta na záchrance udělala své. Desítky cigaret a kafí, stres, špatná životospráva. To vše si nyní vybírá svou daň," konstatuje Semotán. A stejně jako na objíždění diskoték, kde dělal diskžokeje, tak může na sport jen vzpomínat a sledovat jej v televizi.