Poté, co se lékařům podaří obnovit základní životní funkce, tedy dýchání a srdeční činnost, začnou pacientům snižovat teplotu na 32 až 34 stupňů Celsia.
Postiženého pak převezou do nemocnice, kde se s ochlazováním pokračuje. "Zchlazení trvá zpravidla 12 až 24 hodin," informoval lékař královéhradecké záchranky Anatolij Truhlář.
Cílem této metody je především ochránit mozek, který je při srdeční zástavě nedostatkem kyslíku nejvíce ohrožen. "Zchlazení má zabránit nebo potlačit nežádoucí reakce, které v mozku vznikají v době, kdy se obnoví krevní oběh a začne fungovat srdce," sdělil Truhlář.
"Po ochlazení je větší šance na záchranu života a v případě zachránění na návrat do plnohodnotného života," doplnil šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz.
Jen v Praze vyjíždí záchranná služba k pěti stům případům zástav oběhového systému ročně.
Tonoucí v ledové vodě mají větší šanci na záchranu
K zavedení metody vedly lékaře letité zkušenosti. "Resuscitace u pacientů, kteří se topili v ledové vodě, byla výrazně úspěšnější i po delší době, třeba i po třiceti až 45 minutách. U těchto pacientů byla větší šance, že nebude poškozený mozek," zdůvodnil Schwarz.
Podchlazování probíhá různými způsoby. Zatímco ve středních Čechách a Královéhradeckém kraji aplikují pacientům do žíly ledový roztok, pražská záchranka na tělo přikládá chladivé polštářky.
"Lidský organismus se nejlépe ochladí tak, že se bude chladit na velkých cévách, tedy na krku, tříslech a podpaží. Polštářky tedy přikládáme na tato místa," uvedl Schwarz.
Lékaři využívají toho, že lidská buňka ochlazená na nižší teplotu než normálně potřebuje menší množství výživy a kyslíku.
"Buňky přechází na jakýsi úsporný režim. Tím, že je ochlazujeme, šetříme buňky v organismu, zejména mozkové a srdeční, tak, aby mimořádnou situaci přežily nebo neodumřely v takovém množství," popisuje Schwarz.
Záchranka pacienty převáží pouze do nemocnic, které podchlazení organismu již využívají. V Praze se jedná o Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Všeobecnou fakultní nemocnici.
"Pacient se podchlazuje po dobu 24 hodin, poté přichází zahřívací fáze," uvedl Hikmet Al-Hiti, lékař kardiologie na IKEM.
"Metodu využíváme od loňského roku a výsledky jsou jednoznačně lepší. V řadě případů nedochází k poškození mozku a je možný návrat do běžného života," dodal lékař.
Metoda podchlazení se již několik let používá v zemích západní Evropy. Pražští lékaři se inspirovali především u svých rakouských kolegů. "Tuto metodu používají již dva roky a za tu dobu prokázali jednoznačnou úspěšnost. Podchlazují i pacienty po velkých operacích srdce nebo po zástavách při operaci," popsal Zdeněk Schwarz.
V Rakousku využívají k ochlazení speciální folie naplněné emulzí s grafitem. Jedna ale přijde v přepočtu na třicet tisíc korun. Náklady českých lékařů jsou nesrovnatelně nižší, v Praze jsou náklady na podchlazení jednoho pacienta nižší než tisíc korun.
