Naproti tomu velká Dukelská kasárna v Opavě, kam dříve rukovalo až tisíc vojáků základní služby ročně, hodlá armáda příští rok opustit.
"Je to nešťastné rozhodnutí. Opava a vojsko je historicky spjatá dvojice. Ještě by se o tom měla vést diskuse," míní náměstek opavského primátora Václav Klučka.
Nedalekému Hlučínu reorganizace armády naopak vyhovuje. "Hlučínská kasárna, v nichž dosud pracuje asi osmdesát lidí, mají mnohem vyšší kapacitu. Bez problémů se tam vejde trojnásobek zaměstnanců, jen je nutné udělat prostorové úpravy a zrekonstruovat rozvody elektřiny pro potřeby většího množství techniky, především počítačů," uvedl Libor Pelánek z olomoucké záchranné a výcvikové základny, který má organizaci stěhování vojáků do Hlučína na starosti.
"Od nás tam přechází jen patnáct lidí, další vojáci ale míří do Hlučína z jiných útvarů, například z Frýdku-Místku či Opavy. Většina má rodiny nedaleko, takže bude denně dojíždět, nebo si hledá místo ve vojenské ubytovně v Opavě či Ostravě. Zaměstnáme nejméně deset místních civilistů, už sepisujeme pracovní smlouvy," řekl Pelánek.
Olomoucký útvar s téměř pěti sty zaměstnanci se zmenší zhruba o třetinu. Část lidí armáda propustí, část najde místo jinde. Přesun vojenských záchranářů zkritizoval olomoucký hejtman Jan Březina. Pro Moravskoslezský kraj je však vznik nového praporu výhodný. Úkolem vyššího počtu záchranářů z Hlučína je chránit životy, zdraví i majetek na území kraje. Pomáhat budou při živelných katastrofách, ale například i při průmyslových haváriích.
"Ostravsko je průmyslová, a proto riziková oblast. Armádní záchranáři mají své místo v Hlučíně už několik let. Odtud obsáhnou celý kraj lépe než z Olomouce," řekl Pelánek. Do kasáren se kromě vojáků nastěhuje i další těžká a lehká technika, která doplní stávající záchranné stroje. Vše si může asi v půli července prohlédnout veřejnost - v Den otevřených dveří.
