Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záchranáři se zlobí za almužnu. Stát nás asi nepotřebuje, tvrdí

  21:30aktualizováno  21:30
Záchranáři se zlobí. Pojišťovny totiž na jednání smetly ze stolu jejich požadavky na navýšení peněz a kraje na doplácení pojišťoven také nemají. Záchranky kritizují, že o ně nikdo nestojí a upínají se s nadějí na ministerstvo. Jenže ani to nepomůže. "Úhrady jsou adekvátní, změna nepřijde," vzkázal mluvčí resortu.
Peníze dát záchranářům nikdo nechce. Když jsou potřeba, odvolává se na ně každý. Ilustrační foto.

Peníze dát záchranářům nikdo nechce. Když jsou potřeba, odvolává se na ně každý. Ilustrační foto. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Zdravotní pojišťovny a zdravotnická záchranná služba se nedohodly na hrazení služeb pro rok 2012. Záchranáři chtěli zvýšit takzvanou cenu bodu za výkon, nevyhovuje jim ani zastaralý systém hrazení služeb, na který prý v pohotovostním režimu mimo výjezdy doplácí kraje.

"V devadesátých letech na záchranky nikdo nemyslel a ty jsou placeny pouze ve chvíli výkonu. Vždy se předpokládalo, že zbytek zaplatí zřizovatel, tedy okresy. Pro okres to nebyla taková rána. Jenže pak se záchranné služby sloučily a vznikla obrovská krajská zařízení. Najednou se ukázalo, o jak strašně velké peníze jde a kolik musí kraje doplácet," uvedl předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý.

Systém se prý roky nemění, i když je ze zásady špatný. "Od roku 1997 do roku 2007 stagnovaly platby za platy, ceny aut i přístroje, vše se ale zdražuje. Pak došlo k mírné změně a překalkulování vozidel a přístrojů, ale mzdy se téměř nepohnuly. Narůstají nám příjmy od pojišťoven jen díky tomu, že máme dvojnásobek výjezdů než v roce 2003," dodal Slabý.

Vzkázal, že na záchranáře při nehodách a katastrofách každý spoléhal a stát se na ně odvolával i při akci Děkujeme, odcházíme, kdy měly záchranky sloužit jako fungující pojistka. "Každý večer vlastně nahrazujeme praktické lékaře a zajišťujeme převoz do specializovaných zařízení. Evidujeme 700 tisíc výjezdů ročně. Slíbené peníze jsme ale nedostali," míní Slabý s tím, že stát záchranku asi nepotřebuje.

Pojišťovny záchranky podle něj platí asi z 30 až 40 procent. "Osmdesát procent všech našich nákladů jsou přitom náklady osobní, tedy výplaty. Ministerstvo nám několikrát nařídilo zvýšení platů, ale my nemáme kam jít, protože peníze na ně nejdou, počítá se s výší mzdy z roku 1997. Mzda lékaře či zdravotníka se nepromítá do ceny výkonu, který hradí pojišťovny. Platí to kraje," dodal Slabý.

Záchranáři proto požadují, aby pojišťovny navýšily cenu bodu z 1,06 korun na 1,10 koruny. A po ministerstvu požadují, aby zvýšilo počet bodů za výkony. Záchranky by tak alespoň z dvaceti procent pokryly platy lékařů a zdravotníků. Jenže pojišťovny prý nemají z čeho brát, a tak záchranářům maximálně slíbily, že úhrady pro rok 2012 zůstanou na stejné úrovni jako v předchozích letech.

"Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra bude podle zdravotně pojistného plánu na rok 2012 a s ohledem na přerozdělené peníze ve prospěch VZP k 1. lednu 2013 na nule. Tedy za předpokladu, že zůstane zachována úroveň úhrad tak, jak jsou letos. Nemůžeme si dovolit jít do minusu, protože by nám hrozila nucená správa," uvedl šéf pojišťovny ministerstva vnitra a prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.

"Já záchranné služby chápu, ale v tuto chvíli jim můžeme garantovat pouze to, že se zachová objem úhrad stejně velký jako v předchozích letech," dodal.

Stejné stanovisko má i Všeobecná zdravotní pojišťovna. "Všichni zástupci pojišťoven navrhovali zachování financování tak, jako bylo doposud. S ohledem na finanční situaci není možné zvýšit jak hodnotu bodů, tak způsob úhrad," dodal mluvčí VZP Jiří Rod.

Náklady zřejmě zatíží kraje

Náklady na provoz záchranné služby se přitom každoročně zvyšují, pro příští rok by navíc měly narůst o vyšší platy lékařů a zdravotníků, které ministr zdravotnictví Leoš Heger slíbil v podepsaném memorandu. Zátěž tak s největší pravděpodobností padne na jednotlivé zřizovatele, tedy kraje.

"Ta situace pro kraje není schůdná. Stát požaduje po krajích, aby mu zajistily nějakou služby, měl by ale také definovat svůj zájem na ní a měl by se starat o financování té služby. Ministerstvo zcela nezodpovědně rozhoduje o navýšení platů, dopadá to na kraje, ale nikdo se neptá, kde na to vezmeme," uvedla náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje pro sociální a zdravotní oblast Ivana Stráská.

Jihočeská záchranná služba letos kraj stála 215 milionů, po akci Děkujeme, odcházíme musel kraj peníze záchrance navýšit na 230 milionů korun, aby byla služba provozuschopná. "Peníze jsme sehnali a dali tam, kde byly nejvíce potřeba, ale je to dlouhodobě neúnosné," dodala Stráská. Celkový rozpočet jihočeské záchranky je 364 milionů korun.

Asociace krajů České republiky jedná se záchranáři o situaci večer. Podle Stráské se snaží jednotliví zástupci zaujmout stanovisko, se kterým pak půjdou za ministrem.

Podle záchranářů by situaci mohlo vyřešit ministerstvo, které může body udělované za výkon nařízením navýšit. Ministerstvo zdravotnictví záchranářům ale žádnou šanci na změnu nedává.

"Úhrady se platí za výkon záchranné služby a podle nás jsou adekvátní. Pojišťovny výkony platí včas a řádným způsobem, nevidíme tu prostor pro zvedání úhrad. Body za výkon v tuto chvíli rozhodně nezvažujeme zvyšovat. Je potřeba si také uvědomit, jaký je stav rozpočtu jednotlivých pojišťoven," reagoval mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil v pražském štábu TOP 09. (21. října 2017)
Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. Objevují se hlasy, že by ji měl vést

Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. O možné kandidatuře do vedení strany je ale podle něj předčasné mluvit....  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Místopředsedové ČSSD Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek hovoří s novináři před...
ČSSD by mohla skončit v opozici, řekl Chovanec. Sjezd bude v dubnu

Mimořádný sjezd ČSSD by se měl konat v Hradci Králové 7. dubna, řekl po večerním jednání užšího vedení strany její úřadující šéf Milan Chovanec. V tento den...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.