Záchranáři se dočkali krizových telefonů

Lékaři z pražské záchranky se dočkali krizových telefonů. Speciální mobily, sloužící pro komunikaci při pohromách a katastrofách, dostali se čtyřměsíčním zpožděním oproti ostatním složkám integrovaného záchranného systému. Ještě v září se přitom záchranáři obávali, že jim ministerstvo vnitra nestihne přístroje dodat a během summitu NATO je ochromí oslabená telekomunikační síť.

"Již týden máme 69 mobilů pro krizové spojení. Rozdělili jsme ho mezi vedení, dispečink a jednotlivé posádky sanitních vozů. Mají ho tedy všichni, kteří zajišťují provoz v době krize," řekl šéf záchranky Zdeněk Schwarz.

Ještě v září panovaly obavy, že mobilní telefony do začátku summitu lékaři nedostanou, a budou se muset spolehnout jen na běžné spojení.

"Během povodní jsme museli dodatečně žádat o zesílení signálu v blízkosti ústředí krizového štábu. Některé telefony také dostali zvláštní prioritu, takže fungovali jako ty krizové," dodal.

Ministerstvo vnitra podepsalo zakázku na dodání krizových telefonů už v lednu. Systém jejich přidělování byla ale natolik komplikovaný, že například pražská záchranka dostala přístroje až po jedenácti měsících.

Jak má systém fungovat?
Nouzové mobilní telefony pracují ve zvláštním režimu, který jim dává přednost před běžnými hovory. Přístroje mají navíc vlastní systém číslování. Ten umožňuje záchranným složkám zůstat stále ve spojení i v případě pohrom, kdy nejsou v provozu pevné linky a ostatní lidé přetíží sítě mobilních operátorů. Záchranáři také mohou z vybraných telefonů hromadně rozesílat zprávy SMS.

Zakázku na vybavení Integrovaného záchranného systému 19 tisíci mobilními telefony vyhrála ve výběrovém řízení firma Eurotel. Podle ní však zdržení v dodávce pro pražskou záchranku způsobil zmatek na ministerstvu zdravotnictví.

"My jsme pouze čekali, až dostaneme konkrétní seznamy od jednotlivých složek. Jakmile jsme je měli, dodání telefonů trvalo asi 14 dní," uvedl mluvčí Eurotelu Jan Kučmáš.

První velká krize přišla při povodních
První krize přišla už v srpnu, během povodní. To záchranářům chyběla polovina speciálních aparátů. "Prostě se přes krizové mobily mezi sebou nedomluvíme," líčil v srpnu ředitel českobudějovické městské policie Zdeněk Fremr. Na špatné spojení si na jihu Čech stěžovali i hasiči.

Podobný kolaps postihl systém už při povodních na Moravě v roce 1997. Právě proto nechalo ministerstvo vnitra vypsat výběrové řízení.

Proč tedy tak důležitý systém nefungoval u všech záchranářů? Resort vnitra se však k vysvětlování neměl ani v září, kdy zbývalo dodat ještě třetina přístrojů. Jeho šéf Stanislav Gross přitom po letošních záplavách slíbil, že na celou záležitost osobně dohlédne.

"Krizové telefony mělo na starosti generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, které k tomu sděluje i veškeré informace," vyjádřilo se stroze tiskové oddělení ministerstva.

Systém byl příliš složitý
Na generálním ředitelství hasičského sboru dohlíželi na celou zakázku pouze dva úředníci. Kontrolovali všechny údaje nejen za hasiče, ale i od policistů či záchranek. Teprve potom mohli lidem přiřadit číslo a vše poslat do Eurotelu.

"Hlavním viníkem průtahů byla spousta administrativy, kterou jsme museli vyřizovat. Navíc nám chybí úředníci, proto na věci pracovali pouze dva lidé," uvedl v září šéf odboru komunikačních systémů hasičů Luděk Štolba.

Požadavek pražské záchranky tak uvízl na ministerstvu zdravotnictví, kam ho musela podle směrnic poslat. "Nevidím, že by se něco zanedbalo," namítl vedoucí odboru bezpečnosti a krizového řízení ministerstva zdravotnictví Josef Hora.