Archiv, který spadl zřejmě kvůli výstavbě podzemní dráhy, k zemi strhl i dva přilehlé domy. V podkrovních bytech jednoho z domů žili i dva mladíci ve věku 17 a 24 let. Podle police nyní bude třeba provést identifikaci prvního nalezeného těla.
Budova se zřítila v úterý, ale počasí odsunulo počátek záchranných prací až na páteční večer. Záchranáři od té doby odvezli 70 až 80 nákladních aut sutin. Každý náklad vážil okolo 15 tun.
Hasiči kvůli špatnému počasí těžce zachraňovali historické archiválie; pod troskami jich skončili na 90 procent. Ve zřícené budově byly na 30 kilometrech uloženy unikátní dokumenty ze středověku, některé s císařskou pečetí. Deník Bild napsal, že Kolín měl nejrozsáhlejší obecní archiv "severně od Alp".
Mezi vzácnými dokumenty z mnohaleté historie západoněmeckého města jsou například rukopisy hudebního skladatele Jacquesa Offenbacha, nositele Nobelovy ceny za literaturu Heinricha Bölla, někdejšího kolínského starosty a pozdějšího prvního spolkového kancléře Konrada Adenauera, ale i Karla Marxe a Bedřicha Engelse.
Zaměstnanci archivu poukazují na to, že budova byla delší dobu poškozena. Město kritizují za to, že upozorněním a špatnému stavu objektu nevěnovalo pozornost.
Jako nejpravděpodobnější příčina zřícení budovy se uvádí výstavba metra na jihu čtvrtého největšího německého města. Vyšlo přitom najevo, že už před tragédií začalo praskat zdivo mnoha dalších domů v okolí. Místní dopravní podnik (KVB) přitom pravděpodobně zanedbal některé postupy při zajišťování bezpečnosti výstavby nové trasy podzemní dráhy.
Největší obavy nyní vyvolává budova gymnázia, která se nachází přímo naproti zřícenému archivu. Již poklesla o několik centimetrů a podle údajů města jí rovněž hrozí zřícení. Oblast je uzavřena a budovu gymnázia zkoumají statici.
