„Všechna těla byla naložena na zvláštní vlak s chladírenskými vagony a očekáváme, že po 19. hodině (18. hodině SEČ pozn. red.) vlak vyrazí do Charkova,“ oznámil v pondělí odpoledne na tiskové konferenci ukrajinský vicepremiér Volodymyr Grojsman. „Všechna těla budou převezena do Nizozemska,“ upřesnil následný postup.
Černé skříňkyMalajsijský premiér Nadžib Razak v pondělí informoval o tom, že mu podařilo dosáhnout dohody s jedním z vůdců doěnckých separatistů Alexandrem Borodajem. Ještě v noci na úterý by si tak měli malajsijští vyšetřovatelé, kteří míří na místo havárie, přebrat od vzbouřenců černé skříňky, uvedla stanice NBC News. Ukrajinská strana již dříve ale vznesla námitky, že separatisté se skříňkami manipulovali a mohli je poškodit. |
Krátce po 18. hodině středoevropského času stanice BBC bez dalších podrobností informovala, že vlak je již na cestě. Zdali opravdu míří do Charkova a následně do Nizozemska, není zatím jasné.
O několik hodin dříve se nechal ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk slyšet, že Kyjev je ochoten předat vyšetřování případu západním partnerům v čele s Nizozemskem jakožto státem, který utrpěl největší ztráty. Nejvíce obětí neštěstí, 193 z celkových 298 lidí na palubě, totiž pocházelo právě z Nizozemska. Havárii stroje malajsijských aerolinek na lince z Amsterdamu do Kuala Lumpur nikdo nepřežil. V pondělí nizozemský premiér Mark Rutte uvedl, že by jeho země upřednostnila převezení ostatků obětí do vlasti za účelem identifikace.
Rutte na tiskové konferenci upřesnil, že vlak, přepracující asi dvě stovky pytlů s ostatky, je na cestě do Doněcka, ovládaného separatisty, odkud teprve zamíří do Charkova, kontrolovaného vládními silami. Tam ostatky převezmou Nizozemci. "Zabere to hodně času," řekl Rutte a odhadl, že jízda vlaku do Charkova potrvá deset či 12 hodin. Ukrajinské úřady podle něj souhlasily s tím, že identifikace obětí se uskuteční až v Nizozemsku. Na charkovském letišti podle agentury ITAR-TASS už čeká nizozemský nákladní letoun C-130 Hercules.
Ostatky obětí neštěstí byly dosud umístěny v chladírenských vagonech na železničním nádraží v Torezu, asi 30 kilometrů od místa dopadu letadla. Na místo v pondělí dorazili po předchozích průtazích nizozemští vyšetřovatelé. Trojice forenzních expertů pod záštitou mezinárodní mise má za úkol oběti havárie identifikovat. Těla obětí neštěstí ležela dva dny v horkém počasí na poli u vesnice Grabove, než je záchranáři naložili do pytlů a odnesli.
Podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka už na Ukrajinu dorazili i další experti ze zahraničí. Trosky a pozůstatky obětí má zkoumat celkem 31 lidí. Mezinárodní mise se účastní kromě Nizozemců také Němci, Američané a jeden Brit. Tři zástupce vyslalo rovněž australské velvyslanectví v Kyjevě. Spolu s nimi se pohybují také inspektoři Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na cestě na východ Ukrajiny by měli být také malajsijští vyšetřovatelé.
Fotogalerie |
Agentura Interfax informovala o tom, že ukrajinský prezident Petro Porošenko nařídil armádě zastavit bojové operace v okruhu 40 kilometrů od místa pádu trosek malajsijského letadla. Přesné ohraničení čtyřicetikilometrového pásma ale není z Porošenkova prohlášení zřejmé.
Na místě dopadu byla v neděli rozšířena zóna, v níž záchranářské týmy pátrají, a to z dosavadních 32 na 50 čtverečních kilometrů. Trosky prozkoumává na 800 lidí pod dohledem doněckých vzbouřenců. Skoro polovinu z nich tvoří příslušníci ukrajinské krizové služby. Záchranářské týmy znovu prohledávají místa, na která se zaměřily už v minulých dnech. O nálezech musejí referovat zástupcům ukrajinských úřadů i dohlížejícím ozbrojencům ze separatistické Doněcké lidové republiky, informovaly zpravodajské agentury.
Byli to profesionálové vycvičení v Rusku, řekl Jaceňuk
Příčina neštěstí není dosud oficiálně známá, více ukáže až vyšetřování. Kyjev a jeho spojenci od počátku obviňují proruské vzbouřence, že letadlo záměrně zlikvidovali. „Pro tuto chvíli nemáme pochyb o tom, že letadlo bylo sestřeleno,“ uvedl v pondělním prohlášení ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. O tragédii hovoří jako o mezinárodním zločinu proti lidskosti, který by měla vyšetřit mezinárodní komise.
Pět tisíc dolarů pro rodiny obětíLetecká společnost Malaysia Airlines, jíž havarovaný stroj patřil, v pondělí oznámila, že poskytne rodinám obětí neštěstí okamžitou finanční pomoc ve výši 5 000 dolarů. Informovala o tom s odkazem na prohlášení společnosti agentura Reuters. Peníze mají sloužit k zajištění okamžitých ekonomických potřeb rodin pasažérů. Finanční částka nicméně nepředstavuje odškodné a nijak neovlivní zákonné právo rodin obětí o odškodné v budoucnu žádat, uvedly aerolinky. Pro společnost je to tento rok již druhý tragický incident. V březnu jí za dosud neobjasněných okolností zmizelo letadlo s 239 lidmi na palubě (vše o zmizení letu MH370 najdete zde). |
Podle něj bylo letadlo sestřeleno pravděpodobně ruskou protileteckou baterií Buk-M1. „Udělali to profesionálové, kterým se z ruské strany dostalo finančních prostředků, zbraní, tréninku a výcviku,“ osočil Jaceňuk Moskvu. „Je zcela jasné, že tento systém nemohou ovládat opilí proruští teroristé,“ nebral si premiér servítky.
Vinu z podpory separatistů přičítal Moskvě v pondělí také americký prezident Barack Obama. „Separatisté financování Ruskem nadále maří vyšetřování. Opakovaně brání vyšetřovatelům v přístupu k troskám, odstraňují důkazy. Ptám se, co se tady snaží skrýt?“ prohlásil v televizním projevu.
„Rusko je podporuje, Rusko je vycvičilo, Rusko je vyzbrojilo zbraněmi včetně raket. Vedoucí separatistů jsou občany Ruska. Je teď na Rusku, aby přinutilo separatisty, aby přestali narušovat důkazy a umožnili vyšetřovatelům plný přístup,“ nechal se slyšet šéf Bílého domu.
Varoval, že pokud Moskva neupustí od podpory separatistů, cena za to poroste. Zároveň ale řekl, že stále věří v diplomatické řešení situace na Ukrajině.
Moskva obrací, byli to Ukrajinci
Ruské ministerstvo obrany již o několik hodin dříve popřelo, že by vzbouřencům na východě Ukrajiny dodalo systém Buk, nebo jakýkoli jiný protiletadlový systém.
Naopak Moskva podle Reuters namítala, že před tragédií se v blízkosti letadla pohybovaly stroje ukrajinského letectva, a žádá Kyjev o vysvětlení. Pět kilometrů od boeingu se pohyboval ukrajinský bojový letoun Su-25, prohlásil podle ČTK náčelník hlavní operativní správy ruského ministerstva obrany Andrej Kartapolov. Zvlášť upozornil, že ukrajinské vojenské letadlo se mělo pohybovat ve stejné letové hladině jako civilní Boeing 777.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v rozhovoru pro CNN popřel, že by v blízkosti letadla malajsijských aerolinek letěly ukrajinské stroje s tím, že se v době havárie všechny nacházely na zemi. Namítal také, že ukrajinský vzdušný prostor byl tou dobou pod dohledem několika monitorovacích systémů. Pád letadla malajsijských aerolinek v rozhovoru přirovnal k 11. září a teroristickému útoku na letadlo u Lockerbie.
Ráno v den katastrofy podle Kartapolova také ruské monitorovací služby objevily baterii Buk u obce Zaroščenske, která leží asi třicet kilometrů od místa pádu malajsijského letadla. "Místo zásahu malajsijského boeingu raketou bylo v dosahu tří až čtyř protiletadlových systémů Buk ukrajinské armády," prohlásil s odkazem na satelitní snímky, které má podle něj Moskva k dispozici. Fotografie podle ruského generála ukazují rozmístění všech ukrajinských protiletadlových prostředků.
Údajnými důkazy o vině druhé strany se v pondělí oháněl také Kyjev a již den po tragédii činil rezolutní prohlášení o vině separatistů také americký prezident Barack Obama (více o tom zde). Ani jedna strana však dosud veřejně nepředložila žádný důkaz.
Tragédie se nemusela stát, namítal Putin
K pádu stroje malajsijských aerolinek se v pondělí také znovu vrátil ve svém prohlášení ruský prezident Vladimir Putin. Incident označil za „strašlivou tragédii“. Vyzval přitom všechny zúčastněné strany, aby zajistily podmínky k řádnému vyšetření celé události.
Dodal také, že Moskva opakovaně vyzývala vzbouřence i Kyjev, aby zastavili boje a usedli společně k jednacímu stolu. „Můžeme s jistotou říci, že kdyby nebyly 28. června obnoveny bojové akce na východě Ukrajiny, tato tragédie by se určitě nestala,“ citovala agentura ITAR-TASS Putinovo prohlášení. „Zároveň nikdo nesmí a ani nemá právo využívat této tragédie k dosažení zištných politických cílů,“ poznamenal.
Rusko v neděli osočil z vyzbrojování a výcviku východoukrajinských separatistů britský premiér David Cameron. Ještě ostřejší slova směrem k šéfovi Kremlu volil nový britský ministr obrany Michael Fallon, který mu vzkázal, aby „se klidil z východní Ukrajiny“, a obvinil Moskvu ze sponzorování terorismu (více o tom se dočtete zde).
Místo dopadu malajsijského letadla:
18. července 2014 |
