Postupně ze dne na den se dozvídáme, že kromě těch čtyř zastřelených zvířat nechali utopit v pražské zoo hrocha, vzácného gorilího samce Ponga, dva hrošíky liberijské, a navíc nechali na pospas vodnímu živlu uplavat tři lachtany. Argumenty mluvčího zoo Víta Kahle jsou trapné: slon Kádir byl prý agresivní a starý (32 let!), jak "starý" byl medvěd a lev, se novináři nedozvěděli.
Pro zajímavost: v kábulské zoo zahynul starý lev. Afghánci ho nepopravili, zemřel hlady a byl slepý. Kdyby měl co žrát, nechali by ho naživu. V civilizovanější zemi uprostřed Evropy, přestože měl krmiva jistě dost, starého lva popravili.
Jako záminka posloužil argument, že prý by se stejně utopil. Násilnou smrt - zastřelení - zdůvodňoval pan Kahle také pokročilým věkem. Souhlasíme s prohlášením pana ing. V. Smejkala, předsedy Pražského spolku ochránců zvířat, v tom smyslu, že kdyby ředitel zoo pan Fejk byl v krizové situaci povodní ředitelem domova důchodců, patrně by dal starce a stařenky, kterým by hrozilo utonutí, odstřelit.
Vážíme si obětavosti chovatelů a řadových pracovníků pražské zoo. Avšak chování ředitele zoo Petra Fejka, které mělo za následek zbytečnou smrt nejméně 5-7 vzácných zvířat, pokládáme za neomluvitelné. Pan Fejk je možná schopný ekonom, ale neschopný ředitel zoo. Proto by měl ze svého postu odstoupit a zodpovídat se příslušným orgánům.
Poznámka redakce: Autoři pracují v ČT
