Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začalo "citlivé" jednání s EU

aktualizováno 
B r u s e l (Od našeho zpravodaje) - O nejobtížnějších otázkách souvisejících se vstupem do Evropské unie začali včera v Bruselu jednat zástupci České republiky. Jde především o budoucí ochranu východních hranic a získávání práce v unii.
"Unie naznačila, že ví o citlivých bodech," řekl po jednání Pavel Telička. Evropská unie by totiž ráda zabránila nekontrolovanému přílivu pracovních sil z východu. Její vyjednavači však neuvedli, na jak dlouho chtějí toto základní právo občana unie Čechům a dalším kandidátům upírat.

Nekonkrétní postoj EU znepokojil maďarského vyjednavače Endre Juhásze, který včera varoval, že pokud bude unie předkládat takto vágní stanoviska k nejdůležitějším bodům, hrozí zpoždění rozhovorů.
"Sdílíme tuto obavu," potvrdil polský vyjednavač, ale zároveň přivítal ochotu unie udržet dynamiku jednání i za cenu otevření nepřipravených kapitol.
"I my bychom ocenili, kdyby unie byla konkrétnější. Ale v této věci nebude asi nic dříve než ke konci roku," uvedl Telička.
"My nechceme omezovat příliv jejích občanů," ujistil, i když připustil, že také u těchto lidí chce Praha po vstupu do EU dočasný zákaz koupě domů a jiných nemovitostí.

Co je za zlatou oponou? EU se bojí
Nejhlubší propast v životní úrovni v současnosti neleží mezi Mexikem a USA. Nachází se kousek od českých hranic, na Odře, jež dělí bohatnoucí Němce a chudé Poláky. Říká se jí také "zlatá opona".
Mezi domovem a Berlínem už dnes "pendluje" na 100 000 Poláků. Proto dnes začínající jednání o volném pohybu levných dělníků z východu vyvolávají u ostatních Němců a také u Rakušanů strach z podobné lidské vlny.
Hlavním zdrojem obav už totiž nejsou zájemci o stěhování na Západ, ale pendleři - lidé, kteří v chudé zemi žijí a v bohaté vydělávají.
"Nemůžeme zrušit hranici naráz, protože tím bychom dosáhli toho, co nechceme - snížení sociálních standardů," tvrdí proto Johann Zechling, starosta Haugsdorfu, malého městečka na české hranici. Podle jeho představ by otevírání mělo trvat aspoň generaci - 20 až 25 let.
"Strach z neomezeného přílivu pracovních sil je nezákladnějším argumentem proti rozšíření unie," říká Andras Inotai, pracovník týmu, který zřídila unie pro přípravu rozšíření.
Proti takovým obavám stojí argumenty odborníků jako jsou lidé z Rýnskovestfálského ústavu pro hospodářský výzkum, kteří rozebírali dopady první vlny emigrantů a pendlerů po roce 1989.
"Mělo to kladný vliv na trh práce," tvrdí jejich zpráva o Německu. Cizinci tam prý neodebrali domácím žádnou práci a jen zřídka stlačili svou konkurencí jejich mzdy.
Rozdíl ve mzdách na dvou stranách někdejší železné opony je však natolik výrazný, že se lidé bojí. V Berlíně mají pro strach i argumenty - trh pracovních dělníků je tu přeplněn Poláky. Méně se už mluví o tom, že stejně přeplněno je v berlínských restauracích. Tam se totiž za prací nikdo moc nehrne.
Výzkumy profesora Klause Zimmermanna z Mnichova ukazují, že stejná poptávka je v Německu i po holičích, pomocnících při žních, po zaměstnancích turistických kanceláří a dokonce i vysokoškolských profesorech.
Hamburský profesor Peter Fischer, který analyzoval emigraci z Pobaltí, dokonce tvrdí, že tato poptávka je prý hlavní příčinou pohybu na Západ. "Základem obav Západu z masové migrace je předpoklad, že lidé se stěhují všude, kde je velká propast ve mzdách mezi dvěma zeměmi a pro stěhování nejsou překážky. To je ale bez uvedení dalších podmínek chybné," říká.
Ke něčemu podobnému dospívají i Tito Boeri a Herbert Brücker, kteří pro unii vypracovali zprávu o dopadu rozšíření na zaměstnanost: Pokud padne hranice v roce 2002, nepřijdou na Západ za rok tři miliony lidí, jak se soudilo počátkem 90. let, ale jen 335 000 osob, z toho pouhých 100 000 za prací. Pro srovnání: v letech 1988 až 1995 přicházelo jen do Německa 600 000 lidí ročně.
Noví příchozí ale budou mířit hlavně do pohraničí, aby mohli využít rozdílu mezi cenami doma, ve vlasti, a na novém pracovišti. A to může vyvolat sociální problémy i na hranici s bohatšími Čechami. Tyto problémy bude muset řešit celá unie.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
V Marseille naboural vůz do zastávek. Jeden člověk zemřel, řidiče zatkli

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.