Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začalo "citlivé" jednání s EU

aktualizováno 
B r u s e l (Od našeho zpravodaje) - O nejobtížnějších otázkách souvisejících se vstupem do Evropské unie začali včera v Bruselu jednat zástupci České republiky. Jde především o budoucí ochranu východních hranic a získávání práce v unii.
"Unie naznačila, že ví o citlivých bodech," řekl po jednání Pavel Telička. Evropská unie by totiž ráda zabránila nekontrolovanému přílivu pracovních sil z východu. Její vyjednavači však neuvedli, na jak dlouho chtějí toto základní právo občana unie Čechům a dalším kandidátům upírat.

Nekonkrétní postoj EU znepokojil maďarského vyjednavače Endre Juhásze, který včera varoval, že pokud bude unie předkládat takto vágní stanoviska k nejdůležitějším bodům, hrozí zpoždění rozhovorů.
"Sdílíme tuto obavu," potvrdil polský vyjednavač, ale zároveň přivítal ochotu unie udržet dynamiku jednání i za cenu otevření nepřipravených kapitol.
"I my bychom ocenili, kdyby unie byla konkrétnější. Ale v této věci nebude asi nic dříve než ke konci roku," uvedl Telička.
"My nechceme omezovat příliv jejích občanů," ujistil, i když připustil, že také u těchto lidí chce Praha po vstupu do EU dočasný zákaz koupě domů a jiných nemovitostí.

Co je za zlatou oponou? EU se bojí
Nejhlubší propast v životní úrovni v současnosti neleží mezi Mexikem a USA. Nachází se kousek od českých hranic, na Odře, jež dělí bohatnoucí Němce a chudé Poláky. Říká se jí také "zlatá opona".
Mezi domovem a Berlínem už dnes "pendluje" na 100 000 Poláků. Proto dnes začínající jednání o volném pohybu levných dělníků z východu vyvolávají u ostatních Němců a také u Rakušanů strach z podobné lidské vlny.
Hlavním zdrojem obav už totiž nejsou zájemci o stěhování na Západ, ale pendleři - lidé, kteří v chudé zemi žijí a v bohaté vydělávají.
"Nemůžeme zrušit hranici naráz, protože tím bychom dosáhli toho, co nechceme - snížení sociálních standardů," tvrdí proto Johann Zechling, starosta Haugsdorfu, malého městečka na české hranici. Podle jeho představ by otevírání mělo trvat aspoň generaci - 20 až 25 let.
"Strach z neomezeného přílivu pracovních sil je nezákladnějším argumentem proti rozšíření unie," říká Andras Inotai, pracovník týmu, který zřídila unie pro přípravu rozšíření.
Proti takovým obavám stojí argumenty odborníků jako jsou lidé z Rýnskovestfálského ústavu pro hospodářský výzkum, kteří rozebírali dopady první vlny emigrantů a pendlerů po roce 1989.
"Mělo to kladný vliv na trh práce," tvrdí jejich zpráva o Německu. Cizinci tam prý neodebrali domácím žádnou práci a jen zřídka stlačili svou konkurencí jejich mzdy.
Rozdíl ve mzdách na dvou stranách někdejší železné opony je však natolik výrazný, že se lidé bojí. V Berlíně mají pro strach i argumenty - trh pracovních dělníků je tu přeplněn Poláky. Méně se už mluví o tom, že stejně přeplněno je v berlínských restauracích. Tam se totiž za prací nikdo moc nehrne.
Výzkumy profesora Klause Zimmermanna z Mnichova ukazují, že stejná poptávka je v Německu i po holičích, pomocnících při žních, po zaměstnancích turistických kanceláří a dokonce i vysokoškolských profesorech.
Hamburský profesor Peter Fischer, který analyzoval emigraci z Pobaltí, dokonce tvrdí, že tato poptávka je prý hlavní příčinou pohybu na Západ. "Základem obav Západu z masové migrace je předpoklad, že lidé se stěhují všude, kde je velká propast ve mzdách mezi dvěma zeměmi a pro stěhování nejsou překážky. To je ale bez uvedení dalších podmínek chybné," říká.
Ke něčemu podobnému dospívají i Tito Boeri a Herbert Brücker, kteří pro unii vypracovali zprávu o dopadu rozšíření na zaměstnanost: Pokud padne hranice v roce 2002, nepřijdou na Západ za rok tři miliony lidí, jak se soudilo počátkem 90. let, ale jen 335 000 osob, z toho pouhých 100 000 za prací. Pro srovnání: v letech 1988 až 1995 přicházelo jen do Německa 600 000 lidí ročně.
Noví příchozí ale budou mířit hlavně do pohraničí, aby mohli využít rozdílu mezi cenami doma, ve vlasti, a na novém pracovišti. A to může vyvolat sociální problémy i na hranici s bohatšími Čechami. Tyto problémy bude muset řešit celá unie.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Stíhač Vernon R. Richards ve stroji P-51D Mustang doprovází letku bombardérů...
Mustangy na modrém nebi. Britové vydali vzácné barevné fotky z války

Britské Imperiální válečné muzeum vydalo publikaci se vzácnými barevnými fotografiemi z druhé světové války. Většina snímků pořízených v té době byla přitom...  celý článek

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.