"První snímky jsme pořídili kolem pomyslné hranice mezi měsíčním dnem a nocí," řekl Mark Robinson z Univerzity státu Arizona.
"Původně jsme nevěděli, jak obrázky dopadnou. Kvůli výraznému stínování vypadá topografie povrchu výrazněji a zdá se, že jde o rozeklaný a nehostinný povrch. Ve skutečnosti je ta oblast podobná místu, kde v roce 1972 byli astronauti z Apolla 16," dodal.
Záběry poslouží pro kalibraci obou kamer sondy LRO. Družice s celkem sedmi vědeckými přístroji se do pořádné systematické práce teprve pustí.
Bude pátrat například po stopách ledu, aby budoucí průzkumníci nemuseli vodu dovážet z 380 tisíc kilometrů vzdálené Země. A taky třeba hledat místa, kde astronauti nebudou tolik vystaveni účinkům radiace.
Jako poslední ze všech se bude kalibrovat zařízení LAMP (Lyman Alpha Mapping Project) - kamera využívající hvězdné světlo ke snímkování oblastí stále zahalených stínem, která umí pracovat v ultrafialové části spektra. Mezi oblasti, do nichž miliardy let nedopadly sluneční paprsky, patří třeba dna kráterů na pólech.
Sonda LRO dosáhla oběžné dráhy kolem Měsíce 23. června. Podle NASA jsou všechny její přístroje v pořádku. Spolu s ní k Měsíci přiletěla i družice LCROSS, která bude zkoumat částice vyvržené z měsíčního povrchu poté, co do něj narazí poslední stupeň nosné rakety. Nakonec osud vesmírného kamikaze čeká i LCROSS.
NÁVRAT LIDÍ NA MĚSÍCPřečtěte si více o startu družic LRO a LCROSS |
Až se sonda dostane do normálního pracovního režimu, bude Měsíc obíhat po téměř kruhové dráze ve výšce asi 31 mil (kolem 50 kilometrů) nad Měsícem. Zatím je na "zaváděcí" eliptické oběžné dráze, při níž se pohybuje ve vzdálenosti od 19 do 124 mil (přibližně 26 až 200 kilometrů) od Měsíce. Nejblíže Luně se ocitá nad jejím jižním pólem.
