Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začala éra umělých lidí?

  0:01aktualizováno  0:01
Oficiální oznámení amerických vědců, že klonováním vytvořili lidské embryo, nastolilo otázku: Blíží se doba umělého člověka? Jedno je jisté. V době, kdy veřejnost nepřijímá myšlenku klonování lidí příliš vstřícně, přišel důležitý psychologický průlom. Už v minulosti se objevovaly zprávy, že různí výzkumníci se o to pokoušejí. Třeba římský profesor gynekologie Severino Antinori dal najevo, že umělý člověk je jeho cíl.

Zatím se však nedostal tak daleko jako vědci ze soukromé společnosti Advanced Cell Technology, kteří jako první popsali naklonování embrya ve vědecké publikaci. Samotný experiment vědců z Worcesteru odborníkům přinesl spíše zklamání - klonovaná embrya se přestala vyvíjet krátce poté, co byla vytvořena.

Výzkumníci se pokusili vytvořit 19 lidských zárodků. Podařilo se jim získat tři, které po nejvýše trojím buněčném dělení zemřely, aniž dorostly větší velikosti než šest buněk. Advanced Technology experiment připravovala řadu měsíců. Jeden z jejích šéfů Michael West zdůraznil, že firma nechce klonováním vytvářet děti.

"Nemáme nejmenší zájem přenést námi vytvořená embrya do ženské dělohy," řekl West. Vědci chtějí z vytvořeného embrya získat kmenové buňky. A z nich pak vytvářet náhradní lidské tkáně. "Je to krok k neomezenému zdroji buněk, které půjde transplantovat pacientům bez obav z odmítavé imunitní reakce," řekl vědec Robert Lanza. 

Představa je taková, že lékaři budou časem schopni vzít nemocnému jeho buňku, její jádro vnést do ženského vajíčka, kde se pak začne vyvíjet a vznikne z něj zárodek, jako by bylo oplodněno. Právě tomu se říká klonování.

Po několika dnech však lékaři vzniklé embryo, které má v té době podobu pouhého shluku buněk viditelných prakticky jen pod mikroskopem, ve zkumavce zničí.  Vyjmou z něj kmenové buňky a budou je v laboratoři dále kultivovat, až z nich vytvoří biologický materiál pro opravu pacientova mozku, míchy, srdce, slinivky či jiných orgánů.

Tento postup se nazývá terapeutické klonování. Vědci předpokládají, že díky němu lékaři získají pro transplantace buňky či celé tkáně, jež pacientův imunitní systém neodmítne, protože právě proto, že vznikly klonováním z buňky pacientova těla, budou zcela shodné.

Do tohoto cílového bodu však vede zatím daleká cesta. Klonování lidských zárodků výzkumníky z Advanced Cell Technology ji otevřelo pouze symbolicky, nikoli však fakticky: z nejvýše šestibuněčných klonovaných lidských zárodků, které američtí vědci vytvořili, se nedají získat žádné kmenové buňky pro další lékařské využití.

"Je to vlastně naprostý nezdar," hodnotí tvrdě tento pokus George Seidel, expert na klonování z Coloradské státní univerzity v USA. Skeptický je i Steen Willadsen, dánský vědec působící v USA, který vymyslel techniku klonování. "Zatím se to nevydařilo," komentoval údaje o prvním oficiálně oznámeném lidském klonování.

Ve světě existují i vědci, kteří chtějí jít ještě dál - klonováním skutečně vytvořit zárodek a vložit jej do dělohy matky, aby se z něj vyvinulo a narodilo dítě. Nejuznávanější mezi nimi je římský profesor gynekologie Severino Antinori, známý zejména tím, že se ochotně pouští do kontroverzních medicínských počinů.

Díky umělému oplodnění s využitím vajíčka od mladší dárkyně například v roce 1994 umožnil těhotenství a mateřství dvaašedesátileté ženě. V pondělí Antinori pro agenturu Reuters rozhořčeně uvedl, že viceprezident firmy Advanced Cell Technology Joe Cibelli mu jeho metodu klonování lidí ukradl.

"Potkal jsem ho v srpnu, mluvili jsme spolu a přesvědčil jsem ho při tom, že má s výzkumem pokračovat. Naučil jsem ho metodologii a on ji teď použil. Jeho projekt je mým projektem," řekl italský profesor. Severino Antinori dodal, že chce na své klinice do šesti měsíců klonovat lidský zárodek, z něhož se pak skutečně narodí dítě.

Jiní vědci podobné rozhodnutí považují za ukvapené. Pokusy na zvířatech naznačují, že klonované dítě se nemusí narodit zcela zdravé. Navíc se některá klonovaná zvířata rodí nadprůměrně velká, což by mohlo v případě klonovaného člověka ohrozit i matku. Velikost všech zdravotních rizik spojených s klonováním lidí se zatím nedá přesně určit.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.