Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začal poslední lov na nacisty. Ještě než zemřou

  8:28aktualizováno  8:28
Dostaneme vás, ještě než stihnete zemřít, vzkazuje Středisko Simona Wiesenthala nacistickým zločincům žijícím v Latinské Americe. Operace Poslední šance začíná a času má málo. Většina z bývalých šéfů koncentračních táborů či vyhlazovacích komand totiž už věkem přesáhla devadesátku nebo zemřela.

Efraim Zuroff má spadeno hlavně na doktora z Mauthausenu | foto: Reuters

Stejně jako slavný lovec nacistů Simon Wiesenthal sám. I proto středisko rozjelo velkou mediální kampaň. Ta už začala v Argentině a brzy bude vyhlášena i v Brazílii, Uruguayi a Chile. Má na mušce hlavně rakouského doktora Ariberta Heima.

Hledá se "doktor Smrt"
Muž, který je pro středisko druhým nejhledanějším nacistou, prováděl pokusy na vězních během druhé světové války. V koncentračním táboře Mauthausen mu říkali "doktor Smrt“, protože vstřikoval vězňům toxické látky přímo do srdce.

"Stačilo by, kdybychom našli Heima, a celý program bude možné označit za úspěch,“ prohlásil na tiskové konferenci v Buenos Aires ředitel Wiesenthalova střediska Efraim Zuroff.

Za informaci vedoucí k dopadení třiadevadesátiletého muže je vypsána odměna 460 tisíc dolarů. Část peněz zaplatí rakouská a německá vláda. Izraelci předpokládají, že je ještě naživu, protože má stále uloženo přes 1,5 milionu dolarů na německém bankovním účtu. Podle Zuroffa se skrývá buď v Argentině, nebo v Chile, kde nyní žije jeho dcera.

"Jsem si jistý, že když někdo zabije vaši babičku a my toho vraha najdeme o šedesát let později, bude vám jedno, zda je mu šedesát nebo devadesát let,“ dodal Zuroff.

Skoro 500 podezřelých, jen 3 zatykače
Nejde však jen o Heima. Každá informace vedoucí k odhalení jiného válečného zločince bude oceněna 10 tisíci dolary.

Latinskoamerická operace Poslední šance navazuje na podobnou evropskou akci, která začala už v roce 2002. I když odhalila 488 lidí podezřelých z válečných zločinů, vedla k vydání pouhých tří zatykačů.

Po druhé světové válce mnoho nacistů uprchlo do Latinské Ameriky, aby si zde vytvořili novou identitu. Podle Wiesenthalova střediska jich bylo až tři sta a mnohdy zde žili s tichým souhlasem místních vlád.

I argentinský prezident Juan Perón se aktivně podílel na jejich "záchraně“ z poválečné Evropy. V Argentině se schoval Hitlerův muž pro konečné řešení židovské otázky Adolf Eichmann nebo Erich Priebke, který se podílel na římském masakru Italů v roce 1944.

Eichmanna si Mossad ještě násilně odvlekl do Izraele, kde ho soud poslal na smrt. Ale v posledních letech už Argentina spolupracuje na vydávání válečných zločinců. V roce 1995 poslala do Itálie Priebkeho, který si tam odpykává doživotní trest.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.