Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začal poslední lov na nacisty. Ještě než zemřou

  8:28aktualizováno  8:28
Dostaneme vás, ještě než stihnete zemřít, vzkazuje Středisko Simona Wiesenthala nacistickým zločincům žijícím v Latinské Americe. Operace Poslední šance začíná a času má málo. Většina z bývalých šéfů koncentračních táborů či vyhlazovacích komand totiž už věkem přesáhla devadesátku nebo zemřela.

Efraim Zuroff má spadeno hlavně na doktora z Mauthausenu | foto: Reuters

Stejně jako slavný lovec nacistů Simon Wiesenthal sám. I proto středisko rozjelo velkou mediální kampaň. Ta už začala v Argentině a brzy bude vyhlášena i v Brazílii, Uruguayi a Chile. Má na mušce hlavně rakouského doktora Ariberta Heima.

Hledá se "doktor Smrt"
Muž, který je pro středisko druhým nejhledanějším nacistou, prováděl pokusy na vězních během druhé světové války. V koncentračním táboře Mauthausen mu říkali "doktor Smrt“, protože vstřikoval vězňům toxické látky přímo do srdce.

"Stačilo by, kdybychom našli Heima, a celý program bude možné označit za úspěch,“ prohlásil na tiskové konferenci v Buenos Aires ředitel Wiesenthalova střediska Efraim Zuroff.

Za informaci vedoucí k dopadení třiadevadesátiletého muže je vypsána odměna 460 tisíc dolarů. Část peněz zaplatí rakouská a německá vláda. Izraelci předpokládají, že je ještě naživu, protože má stále uloženo přes 1,5 milionu dolarů na německém bankovním účtu. Podle Zuroffa se skrývá buď v Argentině, nebo v Chile, kde nyní žije jeho dcera.

"Jsem si jistý, že když někdo zabije vaši babičku a my toho vraha najdeme o šedesát let později, bude vám jedno, zda je mu šedesát nebo devadesát let,“ dodal Zuroff.

Skoro 500 podezřelých, jen 3 zatykače
Nejde však jen o Heima. Každá informace vedoucí k odhalení jiného válečného zločince bude oceněna 10 tisíci dolary.

Latinskoamerická operace Poslední šance navazuje na podobnou evropskou akci, která začala už v roce 2002. I když odhalila 488 lidí podezřelých z válečných zločinů, vedla k vydání pouhých tří zatykačů.

Po druhé světové válce mnoho nacistů uprchlo do Latinské Ameriky, aby si zde vytvořili novou identitu. Podle Wiesenthalova střediska jich bylo až tři sta a mnohdy zde žili s tichým souhlasem místních vlád.

I argentinský prezident Juan Perón se aktivně podílel na jejich "záchraně“ z poválečné Evropy. V Argentině se schoval Hitlerův muž pro konečné řešení židovské otázky Adolf Eichmann nebo Erich Priebke, který se podílel na římském masakru Italů v roce 1944.

Eichmanna si Mossad ještě násilně odvlekl do Izraele, kde ho soud poslal na smrt. Ale v posledních letech už Argentina spolupracuje na vydávání válečných zločinců. V roce 1995 poslala do Itálie Priebkeho, který si tam odpykává doživotní trest.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.