Čas se vrátí k zimnímu času za sedm měsíců, 31. října.
Většině lidí by ztráta hodiny neměla činit žádné potíže, jisté problémy by se mohly objevit u řidičů, dětí a lidí s oslabenou imunitou.
Lékaři nicméně připouštějí, že časové změny mají vliv na lidskou psychiku. Pro správné sepnutí biologických hodin je podle nich ráno potřeba slunečního světla.
Čas mění většina vyspělých zemí
Časový posun se uplatňuje ve většině Evropy a ve Spojených státech od sedmdesátých let. Změny času byly původně motivovány ekonomickými faktory, dalo se tak ušetřit na spotřebě energie, což už v současnosti neplatí. - více zde
Na českém území byl letní čas poprvé zaveden v roce 1915. Mezi válkami se od letního času upustilo a opět začal pravidelně platit za protektorátu. V roce 1949 ho vláda zrušila. Letní čas se znovu vrátil devětasedmdesátém roce a až do roku 1995 dělil rok na poloviny.
Od devadesátého šestého se letní čas prodloužil na sedm měsíců, zimní trvá měsíců pět. Takové rozdělení schválil nejprve Evropský parlament a poté i český.
Posun času se dotkne dopravy
Čeští řidiči pocítí změnu času ještě jedním způsobem: v neděli 28. března skončí na sedm měsíců doba, kdy je nutné svítit po celý den. Od tohoto data až do října proto bude pouze na nich, zda budou přes den používat světla.
Hodinový posun postihne i lidi, kteří budou o nedělní noci cestovat vlakem. Mohou totiž získat až hodinové zpoždění, sdělil Pavel Tesař z tiskového oddělení Českých drah. Změna času se podle něho dotkne jen malého počtu osobních vlaků, zejména nočních dálkových rychlíků.
Zatímco na dráhách může změna způsobit zpoždění, v autobusové dopravě se cestující podle Roberta Krigara ze sdružení autodopravců Česmad Bohemia nemusejí zádrhelů obávat. Posun je podle něj tradičně do jízdních řádů zapracován.
