Na letní čas Česko přechází vždy poslední březnovou neděli, kdy se hodiny posunou z druhé hodiny na 3:00. Středoevropský letní čas skončí poslední neděli v říjnu, která letos připadne na 25. 10.
Spíš než léto ohlašuje u nás březnová změna času příchod jara. Podle meteorologů se dnes a v pondělí teploty ještě nepřehoupnou přes 11 stupňů Celsia, od úterka se však má již oteplovat. V druhé polovině příštího týdne se kromě slunečné oblohy dočkáme teplot kolem 16 stupňů.
Historie posouvání dne se u nás datuje od roku 1916, kdy se české země jako součást Rakouska-Uherska připojily k několika dalším evropským zemím.
Mezi světovými válkami se od letního času upustilo, vrátil se však znovu v roce 1940. Podruhé byl zrušen v roce 1949 a opět se rozhodnutím tehdejší vlády vrátil až o třicet let později.
Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá o měsíc déle. Vedle států EU se letní čas zavádí například v USA, Mexiku, Kanadě, Rusku, na Novém Zélandu či v některých částech Austrálie.
Úspora energie?
Změna času má především "šetřit denní světlo," tedy prodloužit odpolední dobu, kdy není nutné svítit. Zatímco včera u nás Slunce vyšlo v 5:52 a zapadlo krátce před půl sedmou večer, dnes se první paprsky objevily teprve 6:43, vidět však bude ještě tři minuty před půl osmou večer.
První bylo NizozemskoS nápadem posunout hodiny přišel londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o dvacet minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září. V praxi ovšem poprvé letní čas uzákonili v Nizozemsku v roce 1908. Zdroj: ČTK |
Přetáčení hodinek vzniklo jako úsporné opatření. Šlo zejména o energetické úspory a zmírnění některých energetických špiček, zvlášť mezi 18:00 a 22:00, kdy klesá potřeba osvětlení.
V minulosti odborníci odhadovali úspory na několik desetin procenta roční spotřeby (v roce 2001 ČEZ uváděl úspory čtyři sta milionů korun, tedy zhruba 0,4 procenta roční spotřeby elektřiny v Česku.
V poslední době však má na úspory elektřiny větší vliv počasí, zejména teplota. Snižuje se také rozdíl mezi odběrem elektřiny v zimním a v letním období, kdy se stále více používají klimatizace.
Účinek letního času se tak pomalu vytrácí a úspory jsou zanedbatelné. Kritici také zdůrazňují, že narušení biorytmu působí mnoha lidem zdravotní potíže.
