Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začal letní čas, na snění bylo o hodinu méně

  9:00aktualizováno  12:16
V noci na neděli začal platit středoevropský letní čas. Ručičky se dvě hodiny po půlnoci posunuly o hodinu dopředu. Večer tak bude déle světlo, ale ten, kdo vstává brzy ráno, se bude znovu probouzet do tmy. Každoroční posun času obnovilo tehdejší Československo právě před třiceti lety.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Na letní čas Česko přechází vždy poslední březnovou neděli, kdy se hodiny posunou z druhé hodiny na 3:00. Středoevropský letní čas skončí poslední neděli v říjnu, která letos připadne na 25. 10.

Spíš než léto ohlašuje u nás březnová změna času příchod jara. Podle meteorologů se dnes a v pondělí teploty ještě nepřehoupnou přes 11 stupňů Celsia, od úterka se však má již oteplovat. V druhé polovině příštího týdne se kromě slunečné oblohy dočkáme teplot kolem 16 stupňů.

Historie posouvání dne se u nás datuje od roku 1916, kdy se české země jako součást Rakouska-Uherska připojily k několika dalším evropským zemím.

Mezi světovými válkami se od letního času upustilo, vrátil se však znovu v roce 1940. Podruhé byl zrušen v roce 1949 a opět se rozhodnutím tehdejší vlády vrátil až o třicet let později.

Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá o měsíc déle. Vedle států EU se letní čas zavádí například v USA, Mexiku, Kanadě, Rusku, na Novém Zélandu či v některých částech Austrálie.

Úspora energie?

Změna času má především "šetřit denní světlo," tedy prodloužit odpolední dobu, kdy není nutné svítit. Zatímco včera u nás Slunce vyšlo v 5:52 a zapadlo krátce před půl sedmou večer, dnes se první paprsky objevily teprve 6:43, vidět však bude ještě tři minuty před půl osmou večer.

První bylo Nizozemsko

S nápadem posunout hodiny přišel londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o dvacet minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září. V praxi ovšem poprvé letní čas uzákonili v Nizozemsku v roce 1908.

Zdroj: ČTK

Přetáčení hodinek vzniklo jako úsporné opatření. Šlo zejména o energetické úspory a zmírnění některých energetických špiček, zvlášť mezi 18:00 a 22:00, kdy klesá potřeba osvětlení.

V minulosti odborníci odhadovali úspory na několik desetin procenta roční spotřeby (v roce 2001 ČEZ uváděl úspory čtyři sta milionů korun, tedy zhruba 0,4 procenta roční spotřeby elektřiny v Česku.

V poslední době však má na úspory elektřiny větší vliv počasí, zejména teplota. Snižuje se také rozdíl mezi odběrem elektřiny v zimním a v letním období, kdy se stále více používají klimatizace.

Účinek letního času se tak pomalu vytrácí a úspory jsou zanedbatelné. Kritici také zdůrazňují, že narušení biorytmu působí mnoha lidem zdravotní potíže.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Z kandidátek do sněmovních voleb bylo vyřazeno nejméně deset jmen

Z kandidátek do sněmovních voleb bylo dodatečně vyřazeno nejméně deset jmen. Tři kandidáti byli podle dostupných informací vyškrtnuti ve středních Čechách,...  celý článek

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři na protest zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.