Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začal letní čas, na snění bylo o hodinu méně

  9:00aktualizováno  12:16
V noci na neděli začal platit středoevropský letní čas. Ručičky se dvě hodiny po půlnoci posunuly o hodinu dopředu. Večer tak bude déle světlo, ale ten, kdo vstává brzy ráno, se bude znovu probouzet do tmy. Každoroční posun času obnovilo tehdejší Československo právě před třiceti lety.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Na letní čas Česko přechází vždy poslední březnovou neděli, kdy se hodiny posunou z druhé hodiny na 3:00. Středoevropský letní čas skončí poslední neděli v říjnu, která letos připadne na 25. 10.

Spíš než léto ohlašuje u nás březnová změna času příchod jara. Podle meteorologů se dnes a v pondělí teploty ještě nepřehoupnou přes 11 stupňů Celsia, od úterka se však má již oteplovat. V druhé polovině příštího týdne se kromě slunečné oblohy dočkáme teplot kolem 16 stupňů.

Historie posouvání dne se u nás datuje od roku 1916, kdy se české země jako součást Rakouska-Uherska připojily k několika dalším evropským zemím.

Mezi světovými válkami se od letního času upustilo, vrátil se však znovu v roce 1940. Podruhé byl zrušen v roce 1949 a opět se rozhodnutím tehdejší vlády vrátil až o třicet let později.

Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá o měsíc déle. Vedle států EU se letní čas zavádí například v USA, Mexiku, Kanadě, Rusku, na Novém Zélandu či v některých částech Austrálie.

Úspora energie?

Změna času má především "šetřit denní světlo," tedy prodloužit odpolední dobu, kdy není nutné svítit. Zatímco včera u nás Slunce vyšlo v 5:52 a zapadlo krátce před půl sedmou večer, dnes se první paprsky objevily teprve 6:43, vidět však bude ještě tři minuty před půl osmou večer.

První bylo Nizozemsko

S nápadem posunout hodiny přišel londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o dvacet minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září. V praxi ovšem poprvé letní čas uzákonili v Nizozemsku v roce 1908.

Zdroj: ČTK

Přetáčení hodinek vzniklo jako úsporné opatření. Šlo zejména o energetické úspory a zmírnění některých energetických špiček, zvlášť mezi 18:00 a 22:00, kdy klesá potřeba osvětlení.

V minulosti odborníci odhadovali úspory na několik desetin procenta roční spotřeby (v roce 2001 ČEZ uváděl úspory čtyři sta milionů korun, tedy zhruba 0,4 procenta roční spotřeby elektřiny v Česku.

V poslední době však má na úspory elektřiny větší vliv počasí, zejména teplota. Snižuje se také rozdíl mezi odběrem elektřiny v zimním a v letním období, kdy se stále více používají klimatizace.

Účinek letního času se tak pomalu vytrácí a úspory jsou zanedbatelné. Kritici také zdůrazňují, že narušení biorytmu působí mnoha lidem zdravotní potíže.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.