Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zábrany proti povodním nestačí

  12:10aktualizováno  12:10
Praha - Představy laické veřejnosti o údajné ochraně města před povodněmi vltavskou kaskádou vyvrací výstava Podnebí a povodně v Praze, která je od včerejška otevřena v Muzeu hlavního města Prahy. "Kaskáda totiž není funkčně postavena tak, aby chránila metropoli proti velkým povodním, jaké byly na Moravě či loni na Jizeře," konstatuje jeden ze spoluautorů projektu Václav Báča z Povodí Vltavy.

Prvotní účel výstavby kaskády byla totiž výroba energie. "Při velké povodni v roce 1945 se většina vody zachytila v nedokončené slapské přehradě. Následně se však vžily polopravdy, ba přímo mýty o vltavské kaskádě," upozorňuje Báča.

"Povodně mohou přijít kdykoliv a ochranu Prahy je třeba dořešit," řekl při zahájení výstavy ředitel závodu Dolní Vltava Pavel Uher.

Podle Václava Báči by pravobřežní část měla být zajištěna mobilními protipovodňovými stěnami, které stojí od Mánesa až ke Karlovu mostu. Ty mají zadržet nápor čtyřiceti tun, takže stoletá voda by je neměla ohrozit. Výstavba protipovodňových stěn je celkově rozdělena do sedmi etap.

Zmíněná první etapa byla dokončena loni, bez ochrany zatím zůstává protější břeh Vltavy. Zcela všanc živlům je tak vydána nejen historická Kampa či Malá Strana, ale i obyvatelé Troje, Libně, Karlína, Holešovic či Smíchova.

Druhá etapa, která před vodou zabezpečí zbytek památkové rezervace, by se měla rozjet příští rok. "Projektanti zohlednili požadavky památkářů, aby stěny nerušily panorama Malé Strany," ujistil Rostislav Guth z odboru krizového řízení materiálu. Kdy bude etapa, která by měla město stát 200 milionů, dokončena, si kvůli zdržení odhadnout netroufá.

Na Troju, která tvoří závěrečnou část protipovodňových opatření, by se mělo dostat do roku 2005. "Celkově přijde ochrana města přibližně na 650 až 800 milionů korun," uvádí Uher.

Paradoxně největší nebezpečí nehrozí Praze ze strany Vltavy, ale od řek Berounky a Sázavy. "Tam totiž nejsou žádné nádrže, které by mohly malé povodně transformovat," říká Báča. Zřejmě největší dosavadní přírodní katastrofa postihla metropoli 4. září 1890, kdy průtok Vltavy dosáhl 4000 krychlových metrů za vteřinu proti standardním 150 metrům krychlovým za vteřinu.

"Rozbouřený živel strhl tři oblouky Karlova mostu a voda pronikla až na Staroměstské náměstí," říká spoluautorka výstavy Pavla Státniková z Muzea hlavního města Prahy. Zatímco tehdy dostoupila voda pěti metrů nad běžnou výši hladiny Vltavy, dnes by podle hydrometeorologů dosáhla nejméně šesti metrů nad normál.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Grafomotorička Martina Simonidesová.
Některé děti neumí správně psát, radši sedí u televize, říká grafomotorička

Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně...  celý článek

Jednou z hlavních postav Pražského jara 1968 a chystaných reforem socialismu...
Poslali děti pro zásoby a zmizeli ve studiu. Při okupaci pomáhal rozhlas

Před 49 lety začala okupace tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Do Žďáru nad Sázavou dorazily polské jednotky. Manželé Holoubkovi o dění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.