Málikí kromě jiného také prohlásil, že se čtrnáct tisíc mužů, kteří stáli původně na straně teroristů, rozhodlo přejít k bezpečnostním silám. Přiznal ale také, že irácké jednotky potřebují ještě určitý čas na to, aby mohly převzít bezpečnostní úkoly od amerických sil na celém území.
Šéf vlády předstoupil před parlament jen několik hodin před očekávaným slyšením velitele amerických jednotek v Iráku Davida Petraeuse a velvyslance USA v Bagdádu Ryana Crockera před americkým Kongresem. Očekává se, že promluví o přínosu, který pro bezpečnost znamenalo posílení amerického kontingentu o třicet tisíc vojáků.
V podobném smyslu hovořil také Málikí, když řekl, že v Bagdádu a okolí se letos snížila míra násilí až o 75 procent. Ačkoli kabinet čelí kritice za nedostatečný politický pokrok, premiér se domnívá, že se podařilo zlepšit i vztahy mezi znepřátelenými skupinami sunnitů a šíitů.
USA stavějí základnu s rentgenem
K posílení bezpečnosti také směřuje stavba vojenské základny poblíž irácko-íránské hranice, kterou zřizuje americké ministerstvo obrany. Hlavním úkolem je zamezit dodávkám moderní íránské vojenské technologie iráckým šíitům. Na webových stránkách o tom informoval americký list The Wall Street Journal.
S odvoláním na velitele 3. pěší divize Ricka Lynche list také uvedl, že Pentagon hodlá vybudovat pevná kontrolní stanoviště na hlavních silničních tazích od íránské hranice do Bagdádu. Na jediném legálním hraničním přechodu chtějí mít Američané rentgenové přístroje a senzory na detekci výbušnin.
Základna má být ve vzdálenosti asi šesti kilometrů od íránské hranice a v provozu bude nejméně dva roky. USA tvrdí, že Írán cvičí a vyzbrojuje irácké šíity, což Teherán popírá.
Toby Logsdon, který na projekt výstavby základny dohlíží, řekl, že její součástí budou kasárna pro 200 vojáků, kteří by mohli přijet už v listopadu. Zařídit se podle toho prý bude muset Teherán i pašeráci zbraní.
