Neštěstí se odehrálo ve středu ráno. Babička prý křičela na řidiče buldozeru, aby zastavil, nicméně vnučku nezachránila.Tříletá Chung Siao-žou spadla pod jeho pásy. Zemřela později v nemocnici na poranění hlavy. Její otec médiím řekl, že rodina protestovala proti násilnému zbourání svého domu.
"Bydlíme v zóně, která prochází rozvojem a místní úřady chtějí naši půdu," řekl dívčin otec Chung Ping-šeng médiím s tím, že rodina se s úřady dosud nedohodla na kompenzaci. Nešťastní rodiče se později rozhodli, že svět se musí dozvědět i o tom, jak zahynula jejich dcera.
Vzali tělo dívky na místní úřad a na čínském serveru Wej-po (obdobě západního Twitteru) se objevily drastické snímky mrtvé dívenky na stole se zakrvácenou hlavou, které vyvolaly obrovské pozdvižení.
Zábory půdyNásilné zábory půdy jsou obvyklým jevem v mnoha rozvojových zemích. Úřady tam často vystěhovávají chudé obyvatele násilím, přičemž jim nenabídnou žádnou kompenzaci, nebo případně jen neadekvátní částku. Pro tento způsob vyvlastňování se v angličtině používá termín land-grabbing, čili zábory půdy. Časté jsou například v subsaharské Africe (hlavně v Demokratické republice Kongo, Ugandě, Mozambiku, Zambii, Etiopii atd.), ale také v Asii. Obrovským problémem jsou kupříkladu v Kambodži, kde úřady vystěhovaly za poslední léta násilím nebo s malou náhradou statisíce lidí - přečtěte si reportáž z Phnompenhu, kde developer zasypal pískem celé jezero, aby tam mohl postavit luxusní budovy, a většina místních odešla jen se symbolickou náhradou. |
Čínské úřady zareagovaly prohlášením, že se jednalo o nehodu a popřely, že by demoliční četa měla za úkol srovnat se zemí dům její rodiny. "Byla zabita buldozerem nešťastnou náhodou, když srovnával se zemí přilehlý pozemek. Dívka se proplížila do budovy a hrála si tam," uvedl jeden z místních úředníků.
Jeden z pracovníků demoliční čety podle čínského deníku YangCheng Evening News ovšem vesničanům před tím údajně řekl: "Dívka nic neznamená, půda je důležitější."
V každém případě smrt tříleté Chung Siao-žou je jen jedním z mnoha podobných incidentů, které se kvůli záborům půdy a rychlé urbanizaci odehrávají po celé Číně a vyvolávají zlobu u tamní veřejnosti, píše list The Times.
Organizace Amnesty International ve své loňské zprávě varuje, že v posledních letech dramaticky vzrostl počet případů násilného vystěhování a s nimi spojených úmrtí. Organizace tam podrobně prostudovala 40 případů násilných záborů půdy, z nichž devět vyústilo ve smrt vystěhovávaných lidí. Například v roce 2010 byla sedmdesátiletá Wang Cchuej-jen pohřbena zaživa bagrem, když demoliční četa srovnávala se zemí její dům v provincii Chu-pej.
K záborům půdy dochází v Číně už roky a provází je často i korupce úředníků. Úřady při nich v rámci urbanizace prodávají pozemky obyčejných lidí developerům a původní obyvatele s neadekvátní náhradou vystěhovávají. Ti se proto mnohdy na protest i upalují.
Podle deníku The Times Čína zažívá největší vnitřní migraci v lidské historii. Kvůli urbanizaci se přestěhovalo z vesnic do měst od 80. let minulého století více než půl miliardy lidí. Vesnice často musí ustupovat budování rezidenčních městských částí a industriálním objektům.
V roce 2011 přerostly protesty proti záborům půdy ve městě Wu-kchan v menší povstání, které trvalo tři měsíce. Policie tehdy město obklíčila, protesty však skončily až poté, co vedení provincie slíbilo lidem navrácení zabrané půdy (více o vzpurném čínském městě čtěte zde).
