Soud konkrétně stanovil, že prostá krádež majetku, i když je to zavrženíhodný skutek, není podnětem k takzvanému silnému rozrušení. "Právě silné rozrušení je jednou z podmínek pro to, aby bylo usmrcení člověka považováno za zabití, a nikoli za vraždu," uvedl mluvčí Nejvyššího soud Petr Knötig.
"K tomu, aby se mohlo jednat o stav silného rozrušení, musí být nějaký mimořádně intenzivní podnět, který by jej mohl vyvolat. Takovým podnětem pak zásadně není krádež majetku," stojí ve stanovisku.
Silné rozrušení pachatele v době činu může být vyvoláno například strachem, úlekem nebo zmatkem. Člověk v takovém stavu sice zůstává příčetný, ale přesto jedná a reaguje jinak než za normálních okolností. Typicky jde o situaci, kdy se člověk bojí o život svůj nebo svých blízkých.
Měl by soud zabití zloděje při krádeži posuzovat jako vraždu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 29. března 2011. Anketa je uzavřena.
Soudy pak mohou takovou obranu hodnotit jako zabití, a nikoliv jako vraždu. Na okrádané či okradené se to však podle Nejvyššího soudu nevztahuje. Nynější stanovisko se ale netýká loupeží, při nichž útočník používá násilí či výhrůžky.
Bránil svůj majetek brokovnicí, zamotal soudcům hlavu
Nejvyšší soud vydává sjednocující stanoviska v okamžiku, kdy české soudy v obdobných případech nerozhodují jednotně. Podnětem byl pro soudce Nejvyššího soudu případ Karla Bašty, jenž předloni v Ivančicích na Brněnsku použil brokovnici proti skupince mladých lidí, z nichž někteří se vloupali do jeho sběrny surovin.
Mladou ženu tehdy výstřel z brokovnice připravil o zrak. Krajský soud v Brně nejprve Baštu potrestal za pokus o vraždu šesti roky vězení. Vrchní soud poté rozsudek překvalifikoval na pokus o zabití a muži uložil trest tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let.
Nejvyšší soud ale vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně a případ do Olomouce vrátil k novému projednání. Při novém projednávání pak Bašta znovu odešel od vrchního soudu s šestiletým trestem za pokus o vraždu.
Trestní kolegium nyní ve sjednocujícím stanovisku dalo vyšší váhu názoru, který při projednávání Baštova případu zaujal jeden ze tříčlenných senátů Nejvyššího soudu. Pokud nyní Bašta podá dovolání, je pravděpodobné, že neuspěje.
