Boere ve svém prohlášení, které dnes u soudu přečetl jeho advokát, vylíčil okolnosti případu. Uvedl, že v roce 1944 spolu s jedním komplicem zastřelil tři Nizozemce. Domníval se, že to jsou odbojáři. Tehdy pokládal "represivní opatření" za nutná a oprávněná. Uvedl, že nikdy ale nejednal vědomě či s pocitem, že páchá zločin. "Dnes, 65 let po našem jednání, to vidím samozřejmě z jiného úhlu pohledu," sdělil v prohlášení.
Boere se narodil v Německu německému otci a nizozemské matce. Vyrostl v Nizozemsku. K jednotkám SS se přihlásil dobrovolně v roce 1940 jako osmnáctiletý. O čtyři roky později se zúčastnil akce s krycím názvem Silbertanne (Stříbrná jedle), jejímž cílem bylo rozprášit nizozemský odboj. Při čistce nacisté zabili nejméně 54 Nizozemců.
Dlouhá Boerova cesta k žalobcům
Sám Boere se později v soukromí přiznal, že zastřelil tři muže. V nepřítomnosti ho už před 60 lety odsoudil zvláštní soud v Amsterdamu, a to k trestu smrti. Později to změnil na doživotí.
Boere se za mříže ale nikdy nedostal. Žil totiž tehdy v Německu a tamní justice ho odmítla vydat. Boereho právníci se snažili nynějšímu cášskému procesu od počátku zabránit. Tvrdili, že jejich klient trpí vážnou srdeční chorobou. Zemský soud jejich argumenty uznal. Odvolací soud i německý ústavní soud to ale zamítly. Rozsudek v Cáchách by měl podle původního plánu soudního jednání padnout 18. prosince.
Nizozemec Teun de Groot ukazuje fotku rodiny a svého otce, zastřeleného Boerem.
Daleko ostřeji sledovala média zahájení procesu s jiným obviněným ze zločinů za 2. světové války - Johnem Demjanjukem, který byl uváděn jako první na seznamu nejhledanějších nacistů. Demjanjuk, který byl na jaře deportován k soudu v Mnichově z USA, je v procesu, který začal 30. listopadu, obviněn z podílu na zabití 27 900 Židů v táboře smrti v Sobiboru. Kvůli Demjanjukově onemocnění byl soud po třech dnech přerušen, podle posledních informací má být obnoven 21. prosince.
