Nu ano, americké filmy bývají nudné a vždy dobře dopadnou.
Je tedy možné znuděně mávnout rukou nad další zprávou o překažené přípravě krvavé lázně.
Už stejně nejspíš tak trochu máváte rukou nad stále se opakujícím výčtem, že nám hrozí: Al-Kajda, biologické zbraně, Usáma bin Ládin, chemické zbraně, Saddám Husajn, Taliban, Severní Korea, Irán atp.
Je snadné unavit se neustálým varováním západních politiků, že teroristé neznají hranic.
Jenže boj proti globálnímu terorismu, kam Američané počítají své války v Iráku či Afghánistánu, vážně není prázdným pojmem.
Středa znovu připomněla banální fakt: že tato hrozba je zde. Je stálá, trvalá, neodvolatelná a v podstatě nezničitelná.
Dým 11. září se již rozplynul a svět se možná změnil méně, než se nám tehdy zdálo. Hrozba však nezmizela, my se musíme naučit s ní žít a také jí čelit.
A v tom je svět jiný, než býval. V poli dřívějších válek bylo možné rozprášit nepřítelovy šiky, jenže porazit teroristy, o nichž často ani nevíme, že jsou našimi nepřáteli, je téměř nemožné.
Britská armáda se po třicet let snažila porazit pár stovek odhodlaných zabijáků Irské republikánské armády.
Nepovedlo se jí to a musela před ní více či méně kapitulovat.
Kapitulovat před světovou hrozbou fanatických šílenců není možné.
Je však nutné být připraven na to, že tato válka bude pokračovat a že ještě ani zdaleka nepadly její poslední výstřely. Je třeba být připraven přijmout jejich úder. A poté rychle vyrazit do protiútoku.
