Primátorka Chomutova Ivana Řápková (23.2.2009)

Primátorka Chomutova Ivana Řápková (23.2.2009) | foto: ČTK

Za ztrátu mé diplomové práce může univerzita, hájí se Řápková

  • 619
Primátorka Chomutova Ivana Řápková odmítá, že má něco společného se zmizením své diplomové práce z univerzitní knihovny právnické fakulty v Plzni. "Problém vznikl na univerzitě, ta ztratila diplomové práce, ta musí zjednat nápravu. Nechápu, proč jsem spojována se šlendriánem, který způsobilo vedení fakulty," uvedla primátorka.

Minulý týden se ukázalo, že mezi závěrečnými pracemi absolventů plzeňských práv, které nejsou v univerzitní knihovně k dispozici, je i magisterská práce chomutovské primátorky. Řápková poté jako důkaz o existenci své práce poslala médiím její "úryvek" o dvou stránkách. - čtěte Magisterská práce primátorky Řápkové v univerzitním archivu chybí

Tento "pracovní originál", jak ho Řápková sama nazvala, však obsahuje pouze název práce, jméno primátorky a tři odstavce úvodního textu. Práce se jmenuje Státní správa a samospráva v oblasti životního prostředí a Řápková se v ní se zabývala vlivem "průmyslu na životní prostředí z pohledu práva a volně navazuje na diplomovou práci z VŠE, ve které stejný problém řešila z pohledu ekonomického."

Ostatní náležitosti, jako je název fakulty, rok vypracování či jméno vedoucího práce chybí.

Pro Řápkovou však tímto případ končí, vysvětlovat už nic nehodlá. "Myslím, že toto vysvětlení je adekvátní," uvedl místo primátorky mluvčí Chomutova Tomáš Branda.

Další vysvětlení by však bylo na místě, výraznou političku ODS a kandidátku na poslankyni totiž mohou spekulace poškodit. Sama Řápková uvedla, že fakultu začala studovat jako "zcela neznámý člověk", což prý jakoukoliv protekci, kterou může být třeba právě "uklizení" diplomové práce, vylučuje.

Není to tak úplně pravda. Do prvního ročníku nastoupila Řápková na podzim 2000, kdy už byla tři roky členem ODS a dva roky zasedala v městské radě Chomutova. Ve třetím ročníku se pak stala starostkou Chomutova.

Řápková i jako politička studovala prezenčně

Zajímavé také je, že fakultu v Plzni studovala prezenčně, přestože byla politicky aktivní. Fakulty sice nabízejí individuální plány pro vytížené studenty, ale jde o mimořádné případy jakou jsou například těžká onemocnění studentů.

Dokázat, že práci skutečně napsala a obhájila, by však mělo být pro primátorku snadné. Poslat celou kopii práce médiím však odmítá a na rozhovor přistoupit nechce. Redaktorovi MF DNES nejprve nezvedala telefon, neodpověděla na SMS zprávu a poté mobil vypnula.

V knihovně už se přitom práce těžko dohledá. Zákonnou povinnost archivovat závěrečné práce svých absolventů mají univerzity totiž až od 1. 1. 2006, do té doby je archivace pouze na libovůli jednotlivých vysokých škol. A vůli uchovat práce některých prominentních studentů zřejmě plzeňská právnická fakulta nemá.

"Diplomaticky řečeno, slušné a pořádné univerzity práce svých absolventů archivují odjakživa bez ohledu na zákonnou povinnost," dodala k tomu předsedkyně akreditační komise ministerstva školství Vladimíra Dvořáková.

Plzeňská práva mají problémů více

Právnickou fakultou v Plzni poslední týdny zmítá skandál. Vyšlo totiž najevo, že proděkan Ivan Tomažič ve své disertační práci opisoval z cizího textu. Vzápětí se přišlo na to, že v knihovně chybí desítky disertačních prací význačných právníků či vrcholných politiků.

Po nátlaku studentské obce a kritice akreditační komise ministerstva školství vedení fakulty složilo funkce. Děkan Jaroslav Zachariáš odstoupil minulý pátek, proděkani Ivan Tomažič a Milan Kindl, který mimochodem v Chomutově provozuje významnou právnickou kancelář, odešli v úterý. Místo děkana dočasně obsadí bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. - čtěte Exministr Pospíšil povede po skandálu s plagiátem plzeňskou fakultu

V nejbližší době se navíc chystá na hloubkovou kontrolu fakulty i akreditační komise, která bude mimo jiné bude posuzovat, proč bylo několik desítek studentů přijato na fakultu bez přijímacího řízení.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video