| Jednodenní výletní tip na toulky mezi loukami, lesy, stráněmi a skalami metropole a jejího bezprostředního i vzdálenějšího okolí budeme počínaje dneškem přinášet každý pátek. Víkendové pěší - a také cyklistické - výšlapy po stopách historie a za krásami přírody budete na tomto místě pravidelně nacházet až do podzimu. |
Z metra na trase B vystoupíme ve stanici Jinonice. Kousek od východu nemůžeme přehlédnout směrovou tabulku se žlutou turistickou značkou. Vydáme se po ní
|
SPOJENÍ: Tam - metrem B do stanice Jinonice. Zpět - bus 172 z Velké Chuchle na Smíchovské nádraží. KILOMETRY: Metro Jinonice 0, Kovářova mez 2, Holyně 2, Slivenec 2, Chuchelský háj 3, Velká Chuchle 1, celkem 10 km. MAPA: Okolí Prahy-západ (edice KČT číslo 36. měřítko 1:50 000)APA OBČERSTVENÍ: hospoda U Knotků v Holyni, restaurace Pyramida, U Žilinů a U rozcestí ve Slivenci, hospoda u stanice busu Starochuchelská ve Velké Chuchli. |
Žluté značky nás odtud povedou dál kolem posledních domů a pole a napřímí se na cestě vedoucí k lokalitě zvané Kovářova mez. Nenápadná suť drobného vápencového kamení je místem, kde se vždy - zejména po dešti - najde několik otisků pravěkých zkamenělin, ať už to jsou lilijce, hlavonožci nebo plži. Znamenitě nám poslouží také kladívko na vytlučení úlomku fosílie a igelitový sáček na nálezy. Stačí však jen několik úlovků, protože ještě navštívíme další naleziště.
Stezka vede obloukem kolem starověkého butovického hradiště z 9. století. Z okraje úbočí se nabízí vynikající rozhled do údolí se železniční tratí a na nedaleká sídliště. Na úzké stezce, kde nyní už není třeba obávat se bláta, jsou patrné stopy kopyt, zezdola je však spíše slyšet houkání policejních sirén a vzdálený hukot aut. Přesto je tu možné zahlédnout srnku, zajíce nebo bažanta. Protější Hemrova skála je zbytkem někdejší podmořské sopky. S trochou opatrnosti můžeme nahlédnout do miniaturních Klukovických jeskyněk.
Pak se vrátíme ke značce a sejdeme příkrým sestupem do Prokopského údolí, jež tvoří s navazujícím údolím Dalejským ucelený přírodní park. Pozor - na některých místech bývá kluzko - kolo je zde proto jistější vést. Na konci sestupu je vlevo malá studánka, z níž vytéká voda pod železniční trať. Na asfaltové silničce dole se vydáme vpravo po modré značce. Sběratelé zkamenělin mají po několika stech metrech při cestě podél skal další šanci - za skalkou ve tvaru trojúhelníku je spousta úlomků lilijic. Na mapě si můžeme najít lokalitu Opatřilka - Červený lom. V opuštěném lomu - chráněné přírodní památce - je odkryt opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu hranice silur-devon. Barvy nerostů skýtají opět jedinečný pohled. V okolí je několik nalezišť fosilií, při jejichž hledání je ovšem nutné nepoškozovat přírodu.
Romantickým údolím se vine železniční trať vedoucí ze Smíchova do Řeporyjí a dále přes Rudnou do Berouna. Modrá značka nás vyvede kolem potoka s řadou vrb jak od Josefa Lady k zastávce v Holyni. Těsně před ní nyní poněkud komplikuje cestu několik desítek metrů dlouhý výkop. Žízniví možná zajásají při pohledu na domek s nápisem hostinec, ale je to jen připomínka dob minulých - hospoda je až nahoře ve vsi. Nese název U Knotků a rozhodně stojí za návštěvu. Otvírá v jedenáct hodin a nabízí teplá i studená jídla, včetně posezení na dřevěných venkovních lavicích - tam je to ovšem bez obsluhy. Uvnitř kolem pípy, z níž obsluha čepuje desítku Staropramen, nelze přehlédnou dobovou výzdobu, od cepu na mlácení obilí po tablo Vzájemně se podporujícího spolku Havlíček v Holyni a okolí z třicátých let minulého století.
Při další cestě do Slivence je nutné přejít dálniční přivaděč. Už od 13. století tato obec proslula těžbou červeného vápence, známého pod označením slivenecký mramor. Zajímavý je zdejší raně gotický kostel Všech svatých. Originály vzácné výzdoby oken jsou uloženy v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Občerstvení ve Slivenci nabízejí hned tři restaurace takřka na jednom místě. Za Slivencem musíme při sestupu do údolí pečlivě sledovat modrou značku, která se na některých místech v terénu těžko hledá. Bizarní vrch se skalnatými stráněmi získal název Homolka. V Žákově lomu je pozoruhodný geologický profil od siluru po spodní devon. Paleontologické lokality v chráněné rezervaci popsal proslulý francouzský geolog Joachim Barrande. Vynikající chráněnou technickou památku - Petzoldovu vápenku z osmdesátých let devatenáctého století - uvidíme v místě, kde se stezka připojí k silnici.
Po několika desítkách metrů si povšimneme žluté značky, která míří přes silnici vpravo do dvacetihektarového Chuchelského háje. Před devatenácti lety byl vyhlášen přírodní rezervací, protože je to jeden z posledních listnatých hájů v Praze, kde je zachována habrová doubrava. Lesem vede spousta cestiček, po některé z nich vystoupáme mírným svahem k areálu s různými prolézačkami, přírodním sportovním nářadím a sportovní loukou. Protažení těla a možnost skotačení uvítají zejména děti. Na jednom místě je zbudováno ohniště. Při zpáteční cestě směrem k Velké Chuchli stojí za malé zdržení prohlída zookoutku, o několik set metrů dál pak kostelík svatého Jana Nepomuckého a idylický lesní hřbitůvek. Odtud zamíříme zpět na silnici, která nás po několika minutách přivede ke stanici městského autobusu 172, jehož cílovou stanicí je Smíchovské nádraží.
|
PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Na hřebeny trampské magistrály |
 Jinonický kostelík svatého Vavřince má unikátní dřevěnou zvonici. (5. dubna 2001) |
