Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za záplavy si můžeme sami, míní odborníci. Znásilňujeme přírodu

  7:16aktualizováno  7:16
Na jedné straně vydatné deště a silné bouřky, na straně druhé kyselé deště, práškování polí a necitlivé zásahy člověka do krajiny. To jsou podle odborníků viníci stále častějších povodní v Česku. Náprava je prakticky nemožná.

Řeka Sázava v Okrouhlicích na Havlíčkobrodsku (7. srpen 2010) | foto: Anna Vavríková, MF DNES

Projížďka na kole po cyklostezce podél Svratky mezi Brnem a Židlochovicemi je příjemná, ale poněkud fádní. Není tu jediná zatáčka. Řeka i cyklostezka postavená na hrázi jsou rovné jako dálnice.

U nedalekých vzrostlých stromů se kroutí původní koryto řeky, z něhož se stala bažina nebo postupně vysychá. Vodohospodáři řeku napřímili v minulém století. Jejich představa byla taková, že když se koryto prohloubí a vystaví se hráze, každoroční rozlivy řeky do zahrad a domů budou minulostí.

Meandry zachránily Ostravu

Při běžných deštích nebo jarním tání dokáže koryto vodu pojmout a uchránit před škodami obce ležící podél něj. Avšak při extrémních lijácích

Zásahy člověka do toků

V roce 1918 byla regulována třetina říčních toků, nyní jich je více než 90 procent. Za sto let ubylo podél řek 80 procent malých rybníků a jezírek. V roce 1918 bylo na území Česka 17 přehrad, nyní jich je kolem 180. Napřimováním říčních koryt se dohromady české řeky zkrátily o třetinu.

se korytem žene voda takovou rychlostí, že v dolní části toku smete cokoli, co jí stojí v cestě. Desítky, možná stovky meandrů zmizely i po regulaci Blanice u Protivína nebo Labe u Čelákovic.

A naopak – třeba zachovaná rozsáhlá plocha meandrů, lužních lesů a luk v chráněné krajinné oblasti podél Odry nad Ostravou zachytila během záplav v roce 1997 celkem 89 milionů kubických metrů vody a zeslabila povodňovou vlnu v severomoravské metropoli o 100 kubíků za sekundu. Tolik protéká v Praze ve Vltavě za normálního počasí.

Proto se nyní začíná investovat do toho, aby se alespoň některé potoky vracely do svých původních koryt. Na takové projekty přispívá i Evropská unie – Brusel platí až 90 procent nákladů. Díky tomu už byl obnoven například původní tok Černého potoka na Teplicku, potoka v Orlickém Záhoří či toku Kněhyně v Beskydech. Vrátit potoku jeho bývalý tvar není levná záležitost – kilometr vyjde minimálně na dva miliony korun.

Zemědělci vyhubili žížaly a na polích se nevsakuje voda

Svůj podíl na tom, že Česko na různých místech devastují povodně, má i zemědělská výroba a průmysl. Biologové hovoří o škodách, které

Rovné toky jsou nebezpečné

Před 150 lety se řeka Labe v okolí Čelákovic kroutila v ostrých obloucích, jak vyplývá z historické mapy. Nyní je Labe po zásahu člověka napřímené (tentýž úsek na aktuální mapě dole). Voda tudy protéká rychleji a při povodních se nemá kam rozlévat. Může tak způsobit větší škody ve městech ležících dále po toku.

napáchalo zkažené ovzduší, práškování a kyselé deště. To všechno dohromady vyhubilo půdní živočichy, kteří v půdě budovali chodby a umožňovali, aby se dešťová voda lépe vsakovala.

„Na polích jižní Moravy vymřely vlivem nevhodné lidské činnosti hlubinné druhy žížal. Ty každoročně obnovovaly půdní mikrostrukturu a hloubily chodbičky, jimiž se půda provzdušňovala a do nichž pronikala dešťová voda. Zánik žížal vedl k utužení půd. Krusta na povrchu brání vsakování, dešťová voda odtéká povrchově do řek,“ popsal serveru iDNES.cz Josef Rusek z Ústavu půdní biologie Akademie věd ČR.

Na rozpadu původních, fungujících ekosystémů se podepsaly i zásahy do krajiny, jako rušení remízků, přirozených cest, kácení lesů.

Chybí smíšené lesy

Horské oblasti Česka s jednolitými smrkovými lesy poškozenými kyselými srážkami a kůrovcem a s rozsáhlými pasekami nejsou schopny stáhnout do půdy a podzemních vod déletrvající deště a vodu z jarního tání.

Problémem je podle odborníků také malá druhová pestrost českých lesů. Smíšené lesy totiž zadrží mnohem více vody.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Bartoš ve volebním štábu Pirátů v Praze. (21. října 2017)
Je to strašná síla, když vám dá hlas tolik lidí, říká slavící Bartoš

Sehnat předsedu Pirátů Ivana Bartoše není snadné. Mobil má vypnutý. Nejsnáze ho najdete podle svítících světel a hloučku kameramanů. „Jsem více než spokojený s...  celý článek

Lobbista Tomáš Hrdlička (vlevo) hostem volebního studia iDNES.cz (21. října...
VIDEO: To nejlepší z volebního studia iDNES.tv

Server iDNES.cz přinesl ke sněmovních volbám 2017 sedmihodinové vysílání. Volební studio nabídlo řadu hostů v čele s bývalým prezidentem Václavem Klausem a...  celý článek

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách posbíral v kraji od voličů nejvíc kroužků....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.