Touha zobrazit svět pomocí světla je velmi stará zkoušeli to před jedenácti staletími íránští učenci, pak mimo jiné slavný Leonardo. Obrázek získaný »dírkovou kamerou« (camera obscura) však nešel ustálit, ke světlu se musela přidat chemie. Teprve roku 1826 pořídil francouzský malíř, provazochodec a bohém L. J. M. Daguerre první »fotografii« - obraz z okna své pracovny. Expozice vrstvy fotosenzibilovaného asfaltu trvala osm hodin a vyvolání bylo neskutečně složité. Povzbuzený Daguerre to zkoušel dál a roku 1838 představil veřejnosti fotografii na jodem naleptaných deskách z kovu, který dosud sloužil spíš pro mince či šperky ze stříbra. Postup vynalezl spolu s krajanem, uzavřeným venkovským šlechticem J. N. Niepcem (ten ovšem roku 1833 zemřel). Daguerre vzápětí požádal významného fyzika Araga, aby vynález prezentoval na zasedání francouzské Akademie věd. Což se počátkem roku 1839 skutečně stane. Krátce nato Daguerre zcela vyhořel a stal se z něho chudák. Arago pak prosadil zakoupení vynálezu francouzskou vládou a vynálezcům (za Niepceho jeho synovi) doživotní rentu. Poté byl 19. srpna 1839 technický princip daguerrotypie zveřejněn. Přestože ve hře byli i jiní (zejména Brit Talbot) i jiná data (většinou ovšem ve stejném roce), je právě tento den všeobecně považován za zrod fotografie. Od 15. srpna 1794 funguje mezi Paříží a Lille (210 km) telegraf. A jelikož V olta na svůj článek teprve přijde, jde o zařízení »pouze« optické. Každé poloze dvou ramen pohyblivých na způsob semaforu odpovídá jeden znak. T rasa má 22 stanic, přenos jednoho znaku trvá asi dvě minuty. »Vysílat« se ovšem dá jen při dobré viditelnosti. Autor telegrafu, abbé Claude Chappe, však neunese intriky okolí a nakonec skočí do studně poblíž své »telegrafní centrály«. První vážný pokus o vybudování panamského kanálu učinili roku 1880 Francouzi pod vedením Suezem ověnčeného Lessepse. Skončil naprostým fiaskem. Počátkem století USA napřed násilím »vytvořily« samostatný Panamský stát (původně součást Kolumbie), a ten jim »z vděčnosti« prodal desetimílové pásmo. Spojené státy pak odkoupily od Francie rozestavené staveniště a pokračovaly v budování. 15. srpna 1914 proplouvá první loď. Definitivní výhra se však dostaví až za šest roků, kdy bude kanál otevřen obchodní veřejnosti. Panamský kanál přišel na 387 milionů dolarů a 22 000 životů dělníků. 16. srpna 1899 umírá v Heidelbergu chemik Robert W ilhelm Bunsen (narozen 1811), u něhož se učili např. Mendělejev nebo náš Brauner. Jeho hlavním přínosem vědě je objev spektrální analýzy (spolu s fyzikem G.-R. Kirchhoffem). Žáci ho znají především jako autora všeobecně rozšířeného laboratorního kahanu. Inspirována nedalekou V ídní (kde už čtyři roky uspokojivě funguje), zavádí 17. srpna 1869, tedy šest let před Prahou, v tu dobu sedmdesátitisícová moravská metropole »americkou tramvaj« - městskou koňku. T rať měří asi 8 km. Počet třiapadesáti osobních a deseti nákladních vozů se však ukáže jako příliš velký, časem dojde k redukci trati, parku i provozu (bude se jezdit pouze v létě). Tatáž trať poslouží za 15 let jako základ pro parní provoz.
14. srpna 1999
